Tab. 7. Osoby bez afázie: Poměr komunikačních gest beze slov na všech komunikačních gestech Osoba
Podíl Komunikačních Komunikačních gest celkem komunikačních gest beze slov gest beze celkem slov na všech GpnS GknS GpnS GknS komunikačních gestech (%) Sémantická gesta beze slov
Procesuální gesta beze slov
M4
9
0
0
0
9
36
25,0
M5
4
0
0
0
4
33
12,1
Z4
7
0
0
0
7
75
9,3
M3
4
0
0
0
4
51
7,8
Z3
8
2
0
0
10
150
6,7
Z1
1
1
0
0
2
38
5,3
M2
6
0
0
0
6
133
4,5
M1
4
0
0
0
4
112
3,6
Z2
0
0
0
0
0
59
0
Z5
0
0
0
0
0
34
0
Z6
0
0
0
0
0
49
0
Z7
0
0
0
0
0
264
0
rozdíl je tedy opravdu pouze minimální, mírně ve prospěch předpokladu, že muži, když už gestikulují, tak spíše zcela konkrétními gesty. V tabulce č. 7 se jedná o rozdíly mezi GpnS sémantickými a procesuálními a GknS sémantickými a procesuálními. Vzhledem k tomu, že gesta prováděná bez řečového doprovodu byla až na jeden případ vždy sémantická, tedy zcela jasná, nedošlo zde mezi anotátory k neshodám, resp. shoda byla 100%. Muž diagnostikovaný s transkortikální motorickou afázií (Mtm) vyprodukoval v úhrnu 1 085 slov. Použil přitom 26 sémantických gest a 16 gest procesuálních, což je poměrně vysoké číslo vzhledem k tomu, že je schopen vyjádřit řadu informací prostřednictvím řeči. Je to však v souladu s tím, co tvrdí Dipper et al. (2015), kteří píší o jednom zvláštním nesouladu ve vztahu řeči a gest: sémanticky lehká slovesa (např. come, go, make, take, get, give, do, have, be, put ad.) se v jejich výzkumu párovala se sémanticky bohatšími gesty, což označují za typický jev pro narativy afatiků. Je možné spekulovat o tom, že pokud je dané sloveso sémanticky nekonkrétní, cítí mluvčí potřebu výrazněji gestikulovat tak, aby příslušný význam dokreslil. To by ostatně odpovídalo tzv. gestům procesuálním v naší klasifikaci. V projevu Mtm se dále nacházelo 16 sémantických gest u daného slova, šest u slova jiného, jedenáct procesuálních gest se nacházelo u daného slova, – 98 –
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS516245