9.
kapitola
Úter ý Málokdy se člověku naskytne tak znepokojivý pohled jako po práci forenzních techniků. V Bríetině bytě po nich sice nezůstaly křídou nakreslené obrysy těl, ale v kuchyni a předsíni bylo několik ohraničených míst, kde se našly krvavé skvrny, doplněných číslicemi pro důkazní fotografie. Podobné značky stály i u židle převrácené na bok uprostřed kuchyně, u rozbitého mlýnku na sůl a u tlusté anglicky psané učebnice medicíny, která ležela otevřená na podlaze se stránkami pomačkanými po drsném přistání. Nebylo pochyb o tom, že tady došlo k zápasu. Huldara v modrých plastových rukavicích svědily ruce. Také ho začínala stále víc otravovat téměř neprodyšná bílá kombinéza, kterou měl na sobě. A jako by toho nepohodlí nebylo málo, vzduch v bytě byl prosycený jemným práškem používaným při snímání otisků prstů. Nejhorší ze všeho ale byl tísnivý pocit, že se nachází v bytě člověka, který se už nikdy nevrátí. Nemohl se dočkat, až vyjde ven. „Kdo to podle tebe byl?“ nadhodil Huldar. Erla ho vzala s sebou do Bríetina bytu hned po návratu forenz-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS516006