MICHELLE SMARTOVÁ
z černých hlubin zoufalství a beznaděje, než aby teď chtěla vše hodit za hlavu. Věděla, že se může spolehnout, že by ji Santi znovu zachránil, nebyla mu ale ochotná znovu svěřit svoje srdce. Nevěřila, že by jí ho dovedl vrátit celé a nezlomené. Zkusila si sama před sebou ujasnit, jestli lituje toho, co se stalo. Povzdechla si a složila paže na prsou. Důrazně potřásla hlavou. Ne, nedovedla litovat toho, co jí během jediné noci přineslo více radosti, než kolik jí zažila během uplynulých pěti let. A nebyla už koneckonců naivní dospívající, která by si pletla sex s láskou na věčné časy. Santi se zadrženým dechem sledoval, jak se jí v tváři střídají nevyslovitelné city. Když se vedle ní ráno probudil a zjistil, že se jim ve spaní propletly údy a na hrudi má rozhozené její hedvábné vlasy, ve zlomku vteřiny se mu vybavily všechny podrobnosti toho, co spolu předchozí noci prožili. Ihned se ho zmocnil záchvěv provinilosti a sebeobviňování. Pak se ale zahleděl do její spící tváře a nad pocitem viny zvítězila silná vlna touhy a něhy podobné té, kterou cítil i teď. Když k ní něhu pocítil poprvé, byla pro něj nová a nedovedl si ji připustit. Přiměla ho tiše vyklouznout z postele tak, aby ji neprobudil. Teď, když už se kouzlo noci rozpustilo ve jasném ranním světle, se však rozhodl podobné úvahy odložit na později. Věděl, že je nejvyšší čas vyplout dříve, než se začnou probouzet lidé z ostatních lodí ukotvených v zálivu. Odmítal polevit v ostražitosti, dokud nebude naprosto jisté, že nadobro pominulo nebezpečí, které hrozilo jí i její rodině. Mimo jiné to znamenalo, že se budou muset i nadále za denního světla vyhýbat lidem. „Musím zvednout kotvu a nastavit kurz,“ zamumlal. I když si uvědomoval, že by to dělat neměl, nedovedl 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS515808