Robert Bryndza
Přešla opačným směrem a viděla, že oddělení je plné dvojic a párů s dětmi. Najednou se cítila nesvá kvůli tomu, že je bez partnera a bezdětná. U lokte se jí objevil vysoký dospívající mladík v černém obleku, který připomínal Lurche z Addamsovy rodiny. „Mohu vám být nápomocný?“ zeptal se monotónním hlasem. Na krku měl metr a Erice připadal spíš jako hrobník než prodavač postelí. „Ano. Chci si koupit tuhle postel. Hned.“ Ukázala na vybraný kus. „Výborně. Velmi dobrá volba. Toto konkrétní lůžko má patentovaný čtyřúrovňový vnitřní pružinový systém impregnovaný antibakteriální bavlnou z ekologických zdrojů. A pokud dovolíte, vidím, že jste vyšší…“ „Ano, vezmu si ji,“ Erika přerušila jeho žvanění. Fran a Peterson teď leželi vedle sebe na exoticky vyhlížející posteli se čtyřmi sloupky a šifonovým baldachýnem. Fran ho držela za ruku a hlasitě se smála. „Samozřejmě.“ „Spěchám.“ „Ano, ale možná by vás zajímala naše nabídka přehozů s pravým stříbrem? Poskytují stoprocentní ochranu proti bakteriím a multirezistentnímu zlatému stafylokokovi,“ pokračoval Lurch. „Chci si koupit jen tuhle idiotskou postel!“ vyštěkla Erika, která se přestala ovládat. Mladíkovi vylétlo obočí až k vlasům. „Madam. Tady ve Světě postelí netolerujeme urážlivé chování…“ začal a Erice zazvonil v kabelce mobil. Když ho vytáhla, s úlevou zjistila, že volá Isaac. Poodešla od Lurche a hovor přijala. „Ahoj, snažila jsem se ti dovolat. Je všechno v pořádku?“ – 98 – Ukázka elektronické knihy, UID: KOS515665
OSUDNÉ SVĚDECTVÍ
„Omlouvám se, ale došlo k jistému matoucímu vývoji. A potřeboval jsem si být naprosto jistý, než ti zavolám.“ Hlas na druhém konci zněl unaveně. „O co se jedná?“ „Jedná se o tělo té mladé ženy, které jsi včera večer našla. Není to Victoria Clarkeová.“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS515665
KAPITOLA 16
V
chod do márnice se nacházel vedle vysokého komína nemocniční spalovny, a když Erika zaparkovala a vystoupila z auta,
v chladném vzduchu se vznášel nepříjemně nasládlý zápach spáleniny. Vytáhla si rolák přes nos a spěchala ke dveřím, za kterými na ni čekal Isaac. Seděl v přítmí vstupní haly, kde jediné světlo vycházelo z obrazovky počítače na recepci. „Ahoj. Neměl jsem s tím voláním počkat do zítřka?“ Jeho hlas zněl unaveně. „Ne, ne, musím to vědět.“ Podívala se na hodinky, bylo skoro deset. „Potřeboval jsem jen pár minut ve tmě, šestnáct hodin jsem pracoval pod ostrým světlem. Půjdeme dolů?“ Isaac se zvedl. „Ano. Nějak tomu nerozumím. Tělo našla sestra. Všichni jsme vycházeli z toho, co řekla.“ Procházeli dlouhou, svažující se chodbou s nízkým stropem a jejich kroky se odrážely od betonových stěn. „Těsně před pitvou jsem získal lékařské záznamy Victorie Clarkeové. Ukázalo se, že to byla zdravá mladá žena. Nikdy nebyla v nemocnici. Nikdy nebyla na operaci ani neměla zlomenou žádnou kost, dokonce ani plombu, což je v jejích sedmadvaceti letech působivé.“ – 100 – Ukázka elektronické knihy