SUSANNAH ERWINOVÁ
Dokud se ve dveřích neobjevila vysoká postava Nicova staršího bratra… Evan zastavil před hlavním domem, vypnul motor a vystoupil z vozu. Okna elegantního sídla, které bylo postavené ve stylu malých francouzských zámečků na Loiře, byla tmavá a zevnitř se neozývaly žádné zvuky. Překvapilo ho to. Copak není Nico doma? Co tady potom šerif dělal? Možná je v zadních pokojích, napadlo ho po chvilce a vydal se na obhlídku rozlehlého domu. Pro jednoho bylo sídlo příliš velké a pro dva zrovna tak. Evan však doufal, že jestli se tu Nico usadí a převezme časem vinařství, založí zde také rodinu, která už pokoje zaplní. A on sám sem bude jezdit jenom na návštěvy jako hodný strýček Nicových dětí. Ani vzadu se nesvítilo, jak Evan zjistil, když dům obešel. Vypadalo to, že uvnitř nikdo není. Proč sem tedy sakra jel šerif? Evan se vrátil k autu pro cestovní tašku. Když vzal ale za kličku dveří, najednou ho napadlo, že by se nejprve mohl zastavit za Marguerite v jejím bytě. Třeba bude o Nicovi a šerifově návštěvě zde něco vědět ona. Pokud je tedy u sebe a ne někde… na rande. Pouhé pomyšlení, že by si mohla vyjít s jiným mužem, v něm vyvolalo vlnu nevole, což bylo samozřejmě absurdní vzhledem k tomu, že měli pouze pracovní vztah a domluvili se, že tak to také zůstane. Evan si uvědomoval, jak hloupé to je, žárlit na Marguerite. Přesto se mu v žilách rozlil pocit úlevy, když se dostal na dohled hospodářských budov a zjistil, že 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS515222