Česká AMerika: Chicago v Americe pomalu vytrácet. V osmdesátých letech 19. století přesídlil do státu Iowa.272 Roku 1913 zemřel v Cedar Rapids, kde také žila početná česká komunita.273 Výraznou osobností socialistů v Chicagu se stal Josef Boleslav Pecka (1849–1897), jenž pocházel z Prahy. Roku 1878 se podílel na založení českoslovanské sociální demokracie na pražském Břevnově. Za svoje politické názory byl vězněn a vyhoštěn z Prahy. V roce 1885 emigroval do USA.274 Usadil se v metropoli u Michiganského jezera a začal působit v periodiku Budoucnost. V novinách pracovali také anarchisté Norbert Zoula (1854–1886) a Jakub Mikolanda (1854–1907). Budoucnost vyšla poprvé v červnu 1883 a vydávala jej I. socialistická dělnická sekce v Chicagu. Původně se jednalo o čtrnáctideník, později týdeník. Periodikum bylo v rakouské monarchii zakázáno, proto bylo zasíláno z Ameriky pod různými jmény: Prapor volnosti, Čechoslovan, Duch volnosti, Sokol americký či Jitřenka svobody.275 Redaktorský post předal Norbert Zoula, který vzápětí odjel do Kalifornie, kde záhy zemřel na tuberkulózu, právě Peckovi.276 Po haymarketském masakru noviny zanikly. V následujících letech se J. B. Pecka živil publicistikou s důrazem na dělnická témata. Psal také dělnickou poezii. Josef Boleslav Pecka zemřel v chudobě roku 1897.277 Je pohřben na Českém národním hřbitově. Do stejného hrobu byl později uložen František (Frank) Josef Hlaváček (1853–1937), který se o problematiku dělnictva coby sociální demokrat velice zajímal. Roku 1886 se krátce po svém příteli Josefu Boleslavu 272
RECHCÍGL, M., Postavy…, s. 156–157. Podrobněji o Češích v Cedar Rapids viz MERKLE, D. (ed.), c. d. 274 OPELÍK, Jiří (ed.), Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce, díl 2, sv. 2, Praha 2000, s. 837. 275 JAKLOVÁ, A., Čechoamerická periodika…, s. 172. 276 MERHAUT, Luboš (ed.), Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce, díl 4, sv. 2, Praha 2008, s. 1784. 277 HABENICHT, J., Dějiny…, s. 586. 273
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS514839
Hospodářství a dělnictvo Peckovi rozhodl emigrovat do USA. Od roku 1896 žil v Chicagu a živil se jako redaktor. Ačkoli byl Frank Hlaváček po příchodu do Ameriky sympatizantem anarchistického hnutí, brzy se s ním myšlenkově rozešel. Posléze se stal výraznou osobností českého socialistického hnutí,278 které – ač bylo anarchismem původně zastíněno – zesílilo ke konci 19. století. V Chicagu Hlaváček řídil týdeníky Pochodeň a Spravedlnost a podílel se na redakci periodika Hlas lidu (vydávaném v New Yorku).279 Další osobností socialistického okruhu byl Gustav Habrman (1864–1932). Do Spojených států amerických přišel roku 1889, když si předtím odpykal čtyři roky za velezradu. V Americe strávil bezmála osm let. Živil se jako dělník ve fotografickém závodě a jako redaktor socialistických periodik (např. deník Právo lidu vycházející v Chicagu). V roce 1897 se vrátil do Čech a o 10 let později se stal poslancem Říšské rady. Za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou zasedal také v československém parlamentu.280 Během první světové války proběhla v Americe krize sociálního hnutí, neboť Socialistická strana Ameriky byla výrazně ovlivněna proněmeckým směřováním. Česká sekce chtěla ze strany dokonce vystoupit. To se nakonec stalo, ale až po skončení války.281 Tehdy také začalo socialistické hnutí v českých komunitách upadat. V Chicagu sice od roku 1924 vycházel týdeník Dělník a také měsíčník Jedna velká unie (pravděpodobně již od roku 1920), ale ve třicátých letech obě periodika zanikla.282 Ve třicátých letech zakládali dělníci ve spolupráci s krajanskými spolky také „společné výbory“ (první vznikl 17. února 1933), které pak organizovaly celonárodní 278
Podrobněji KŘÍŽ, J. – KŘÍŽOVÁ, L., c. d., s. 267–270. Podrobněji o těchto novinách viz JAKLOVÁ, A., Čechoamerická periodika…, s. 444–445, 489, 510. 280 KŘÍŽ, J. – KŘÍŽOVÁ, L., c. d., s. 205. 281 NEKOLA, M., České Chicago…, s. 35. 282 JAKLOVÁ, A., Čechoamerická periodika…, s. 438, 453. 279
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS514839
Česká AMerika: Chicago
Chicagská jatka (osmdesátá léta 19. století). Zdroj: Náprstkovo muzeum.
kongresy Ligy proti válce a fašismu v Evropě. Čeští socialisté byli aktivní i ve druhém zahraničním odboji. Dělnictvo zůstávalo důležitou složkou chicagské společnosti i před druhou světovou válkou.283 283
Obecně o dělnictvu v Chicagu COHEN, Lizabeth, Making a New Deal. Industrial Workers in Chicago, 1919–1939, Cambridge 1999.
100 Ukázka elektronické knihy