Dětský výtvarný projev (Ukázka, strana 99)

Obr. 103 Výtvarná produkce dítěte v koncentračním táboře (Franková, Povolná, 2013) Matějček (1974) uvádí, že z psychologického rozboru kreseb vyplývá touha uniknout z přítom­ nosti a vrátit se do minulosti, do bezpečí domova, nebo pomocí fantazie vyjádřit naději lepšího budoucího života. Obrázek se vyznačuje optimistickými barvami, střecha červená, domy žluté, pozadí bílé, nad domy žluté slunce, kouř z komínů černý, rybník modrý. U obrázků se nevysky­ tují interpretace a komentáře dětí, jsou pouze výtvarným vyjádřením subjektivních prožitků.

Jedná se o koláž vzniklou kombinací kresby a lepení výstřižků papíru.

98

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS514423

Vzpomínky dětí na domov pomáhaly vyvolávat příjemné pocity z dob, kdy pro ně byl svět ještě přívětivý, a kdy mohly žít pohromadě se svou rodinou. Obrázek se vyznačuje optimistickými barvami, střecha je červená, stromy zelené, obláčky bledě modré, tráva zelená. Jedná se o koláž z nalepených výstřižků papírů.

Kresba postavy u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Obr. 104 Výtvarná produkce dítěte v koncentračním táboře (Franková, Povolná, 2013)

Obr. 105 Výtvarná produkce dítěte v koncentračním táboře (Franková, Povolná, 2013) Motivy kreseb a výtvarných projevů, a dokonce i materiály, ze kterých děti tvořily, byly různé.

Na obrázku je vidět, že při nedostatku materiálu přišel vhod každý papír, např. předtištěný kancelářský formulář. Postava na obrázku se vyznačuje optimistickými barvami i optimistickým výrazem ve tváři, obrysové linie jsou červeno-modré, vyšívané bavlnkami.

99

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS514423

4.7 K resba dítěte s některými dalšími typy postižení Na kresbách neslyšících a silně nedoslýchavých dětí na první pohled zarazí to, jakou důležitost přikládají ústům nebo uším. Kresby špatně slyšících dětí často odhalí intelektuální zaostávání. Takové zaostávání je však jen zdánlivé. Je pravda, že vývoj percepčně motorických a intelektuálních schopností u takového dítěte probíhá pomaleji než u jedince stejného věku bez postižení. Nakreslené postavy neslyšících dětí: • mívají hřmotný vzhled, připomínají zdi nebo patníky; • prozrazují, že s vnějším světem špatně komunikují.

I děti se zrakovým postižením kreslí. Děti, které se se zrakovým postižením narodily, kreslí bez ohledu na věk čmáranice. Cílem dítěte je spíše hra a potěšení např. ze skřípotu fixu na papíře. Děti, které získaly zrakové postižení v průběhu života pracují především s materiály typu modelína, kde procvičují hmatovou dovednost a mohou realizovat modelování postavy. Kvalita kresby bývá přímo úměrná míře zrakového postižení. Vývoj kresby bývá zpomalený a limitovaný.

U dětí se závažným zrakovým postižením (slabozrakost, zbytky zraku či slepota) má mužská postava:37 • zobrazeno místo, které je problémem dítěte, např. obrovské oči v silných brýlích, ale také malé oči; • zdůrazněno to, co je komunikačním prostředkem dítěte, např. ústa, uši, ruce, nohy; • méně detailů – dítě na ni nevidí dobře a nemůže je diferencovat; • zjednodušený způsob zobrazování jednotlivých částí postavy – končetiny jednou čarou, detail typu krk, prsty, chodidla se objevují později; • problematické propojení jednotlivých částí těla, např. ruce a nohy nejsou připojeny ve správném místě; • různou polohu na ploše papíru, chybí schopnost umístění postavy na ploše korigovat.

37

Šturma, Vágnerová (1992) uvádí, že v testech kresby mužské postavy mívají tyto děti celkový hodnotící skór nižší, než je úroveň jejich rozumových schopností.

100 Ukázka elektronické knihy