„Co je?“ nechápal. „Nejezte to,“ rozkázal plukovník tiše. „Proč?“ „Protože mám dojem, že naše komando vzalo rozkazy až moc doslova. Nebo si je vyložili po svém.“ Franz se podíval na misku s jídlem a znechuceně vrátil plnou lžíci do talíře. Hoffman si nemohl pomoci, ale musel se usmát. Už teď věděl, že testem projdou.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS513919
KAPITOLA 4: FINÁLNÍ TEST No, to fakt byl nápad, tohleto, řeknu si v duchu asi po tisící a lehce se posunu křovím dopředu. Softovou verzi HK-416 vybavenou mojí oblíbenou optikou Trijicon ACOG zapřu do ramene a rozhlédnu se. Prázdným lesem se neslo akorát šumění listí a sem tam plesknutí kapky deště. Člověk by čekal, že koncem listopadu začne už konečně sněžit. Krom nás čtyř nikde ani živáčka. Já i Woody jsme leželi vedle sebe a mířili na cestu vinoucí se lesem. Clay a Pointy si hověli na druhé straně silnice. Taktéž ukrytí ve křoví. Plukovník to zas vymyslel geniálně. Celou dobu nás srovnával se sofťákama, tak teď jsme měli dokázat, že jsme lepší než oni. Winter Protector, poslední velká akce v sézoně víkendovejch válečníků s kuličkovkama. Náš úkol: Tajně se dostat do oblasti a všem tu hru co nejvíce posrat. Clay to vzal bohužel až moc doslova… Plukovník nás nechal vybrat si zbraně, vybavení, maskáče… prostě všechno bylo v naší režii. Tak jsme se podle toho zařídili a Clay si do báglu s vybavením přihodil ještě slušně velkou lahev nějakého extra silného projímadla. Jelikož jsme všichni byli kdysi na těchto akcích pečení vaření, věděli jsme, že síly představující armádu NATO si vaří každý večer 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS513919
ve velkých kotlích solidní porci guláše, nebo nějakého vývaru. Pro Claye nebyl problém se v multicamu vmísit mezi kuchaře a trochu jim ten guláš ochutit. Druhý den ráno bylo většině bojovníků na straně NATO neskutečně blbě. Strana rádoby Rusů a IS toho zkusila využít, ale na nařízení organizátora, kterému bylo taky neskutečně blbě, toho nechali. Navíc, ty jejich slavný BVP a OT, který si šetřili pro velký útok, měly záhadně poruchu. O to jsem se postaral já s Woodym. Vypozorovali jsme, že ty vozidla nikdo nehlídá a jsou zaparkovaná na parkovišti celkem daleko od ostatních. I mimo dohled těch, co je měli hlídat. Takže jsme tam jednoduše přišli a sabotovali je. Woody v tom měl něco naježděno, takže veškerá sabotáž byla jeho práce. Já jen hlídal. A odnesl veškerou munici, co si tam jejich osádky syslily. Popravdě, celkem jsem se pronesl, jak jsem odnášel ty kila plastových kulí. Jako třešničku na dortu jsme těm chytrákům sabotovali zbraně na vozidlech, takže až budou chtít střílet, zbraně budou jen vztekle pištět. Prostě sabotáž na jedničku. Já z toho měl jen dobrou náladu. Dařilo se i díky Hanibalovi, který nad námi lítal s dronem. Druhý den akce se podle všeho rozneslo, že v okolí řádí banda sabotérů. Plukovník se rozhodl nám trošku zatopit pod prdelema, takže nás otevřeně prásknul. Ovšem podle všeho ostatní nevěděli, kdo přesně jsme. 100 Ukázka elektronické knihy