37 Právě se nacházíš v Kruhu III. Opatrně se protáhneš průchodem a vejdeš do kruhové místnosti s hrubě tesanými stěnami. Je to jednoduchá krypta bez zbytečných ozdob s dvojicí sarkofágů pod klenutým stropem. Je zde téměř tma, neboť merelská lampa leží utržena na zemi mezi sarkofágy a ve stříbřité mističce už je jen málo oleje. Přesto plamínek dál poblikává a snaží se plnit svou funkci. Náhle se ozve zarachocení, hrobka i celý segment třetího kruhu se otočí, a průchod za tvými zády se uzavře. Jen dva ze čtyř průchodů zůstanou volné. Chceš-li odsud odejít temným průchodem po tvé levé ruce, otoč na 2. Pokud se raději vydáš dál průchodem, na jehož zárubni jsou viditelné praskliny, otoč na 243.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS513816
38 Přistoupíš ke stěně, za níž jsi objevil tajnou komnatu. Na první pohled obkladové dlaždice vypadají naprosto stejně jako kdekoliv jinde v této hrobce. Po chvíli ale ve spáře mezi obklady objevíš zamaskovanou ocelovou páčku. Pomocí hrotu své zbraně ji povytáhneš a odklopíš. Ozve se tiché cvaknutí a jedna velká dlaždice se pootočí na neviditelném čepu. Jemně na ni zatlačíš a odhalíš tak úzký průchod do komnaty za ní. Otoč na 306.
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS513816
39 Dlouhé hodiny se proplétáte mezi stromy a pokračujete divokým lesem dál na východ. Noc zvolna stárne, ale než stihne předat vládu novému dni, měsíc zajde a okolí se ponoří do tmy. Výrazně se ochladí. Než vyjde slunce, bude vše pokryté čerstvou vrstvou jinovatky. Cylmar si nijak nestěžuje, ale ty vidíš, jak si přitáhne kožešinový plášť úžeji kolem ramen. Moc to nepomáhá, mladý magik začne drkotat zuby. „Brzy se zahřejeme,“ sdělíš stručně svému příteli a on s úsměvem přikývne. Společně s prvními paprsky slunce se před vámi zpoza stromů vyloupne velký bytelný srub. Jeho střecha je zasněžená a rampouchy táhnoucí se až k zemi se třpytí jako diadém. „Tady uprostřed ničeho někdo bydlí?“ podiví se Cylmar. „To je Velký srub,“ odpovíš poté, co zkontroluješ nejbližší okolí. „Vilaronští hraničáři jej postavili před několika generacemi a dodnes jej používají. Málokdo o něm ví, což se nám dneska hodí.“ Přijedete až ke srubu a obstaráte koně, trochu péče po noční jízdě si zaslouží. Teprve pak se uchýlíte do útrob bytelné stavby. Uvnitř je jen jedna velká světnice uzpůsobená základním potřebám hraničářů. V krbu je připravena hromádka třísek k podpalu, takže stačí jen křísnout a během chvíle je v místnosti krásně teplo. „To je paráda,“ zaraduje se Cylmar, svlékne si plášť a natáhne ruce i nohy ke krbu.Ty vytáhneš z truhlice váček se sušenými listy a postavíš na čaj. Než začne voda vřít, vrátíš se ke krbu s hliněnou lahví, kterou jsi prve zahlédl na polici. Nabereš čaj do dvou hrnků a do každého přidáš také lok poctivé Norwiiské brandy. „Dvojitá paráda,“ řekneš Cylmarovi a podáš mu jeden z kouřících nápojů. Po probdělé a náročné noci působí čaj jako balzám na duši. Během půlhodiny popíjení připravíš novou hromádku dřeva, třísek a hoblin na podpal. Pak oheň uhasíš, vyneseš popel a připravíš krb pro dalšího návštěvníka. Společně s Cylmarem srub poklidíte a připravíte se na další cestu. „Noc byla krušná,“ pravíš, když se vyhoupnete do sedel. „Ale ani teď to nebude procházka růžovým sadem. Snad stihneme dorazit do Haalmviku do setmění. Představa další noci v mrazu mě moc neláká.“ Cylmar mlčí, a tak pobídneš koně a společně vjedete mezi jinovatkou pokryté borovice. Otoč na 297. 100 Ukázka elektronické knihy