LOUISE FULLEROVÁ
z toho, jak lehkovážně byla počata ona sama. Věděla, že lokace byla poněkud ošumělá – šlo snad o koupelnu na nějakém hlučném domácím večírku –, avšak okolnosti vykazovaly stejnou směsici sexu a hlouposti jako její zkušenost s Ralphem. Udělalo se jí z toho špatně. „Byla jsem nezodpovědná a ty ignorant,“ řekla nekompromisně. Ralphova tvář byla bez výrazu. Pak se v ní mihl záblesk frustrace. „Jo, můžeme se na to dívat i tak,“ řekl. „Jinak jsme chtěli jeden druhého. Absolutně a bezpodmínečně.“ Šťouchnul ji palci do ramen. „Giulietta, víš, jak je to vzácné? Jak neuvěřitelně vzácné?“ Navzdory jí samotné se jí ta slova dotkla hluboko uvnitř. Dokonce i teď jí tělo stále pod jeho dotekem zpívalo. „Není to tak vzácné.“ Rty se jí chvěly. „Moji rodiče se tak cítili při každém sexu.“ Mluvila moc nahlas a moc rychle a chtěla, ale nemohla to zastavit. Bylo to, jako by se protrhla hráz. „Proto spolu celá ta léta zůstávali. Přestože jejich vztah byl totální pohroma a vůbec se k sobě nehodili.“ Ralph slyšel, jak se jí zlomil hlas. Souzněl s tím v jeho srdci. Pomyšlení, že Giulietta by mohla čekat dítě… jejich dítě… ho téměř otevřela. Chtěl to už tak dlouho – už od chvíle, kdy se mu matka svěřila s tou jobovkou, která ho vrhla do nejistoty. Šlo o dvojitou ztrátu. Přišel o matku a dozvěděl se pravdu o svém otci. Byl ochromený smutkem. Jedl ve stoje a téměř nespal. Skutečný rozsah této zkázy byl schopen vnímat až po pohřbu a během těch nespočetných, příšerných a nekonečných dnů se mu život zhroutil jako domeček z karet. Vše, co považoval za samozřejmost – rodinné vazby, předky dohledatelné pět století nazpět, i jméno, které nejenže dveře 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS513662