katalpa Muž Blanku necítil. Nepoznal, že jsem omletá ji nýma rukama, jinde vydaná z lásky; neocenil moje hladké čelo, jasné oči a rozpuklé rty, nepochválil mé stydké pysky, zhebklé k dokonalosti, neřekl: chtělo to ženskou ruku.A tak jsem si to nechala pro sebe; stulila jsem do sebe tolik něžných hodin, kolik jsem mohla; zatajila jsem mu desítky drobných zachvění a povzdechů, a to jen proto, že mi nedal příležitost mluvit. Já II Dívám se na sebe do zrcadla; koukám, jak jsem povedená, s napjatou kůží, bílou jako kozí srst. Když natáhnu paže nahoru a zakloním hlavu, vidím, jak mi v důlku pod krkem pulzuje krev. Na boku mi vystupuje žíla a točí se po žebrech vzhůru. Ale vezmu to popořádku. Hlava: malá, ostrá, černá jako špendlíková hlavička zabořená v papíru. Jako sirka ze Sušice.
Ramena: jako dvě ohnuté břízy. Žíhaná radostí.
100 � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �
Paže: k pohledání. Na stavu by mohly viset.
Ruce: svatojakubský poklad. Prsa: dvě modrá vemínka. Bradavky žhnou jako plamen.Břicho: k zulíbání. Mísa pro bohy. Ještě žádný z nich na ni nehodil střevíc.
Pohlaví: někdy myslím jenom na ně a jím. Jím jím. Stehna: úchyty pro veverky. Místa poslední setby. Lýtka: taková už se neprodávají. Nohy: laskavé. A Šíje:odzadu.vzor.Záda:hladina.Zadek:dvamlýnské
kameny vedle sebe. A Milosrdnýzevnitř. a milostivý je Hospodin. Ty Povím ti, jak to bylo s Blankou poprvé. Ornitologové pláčou Sobota ráno. Mrzlo, až praštělo. Vrabci padali mrtví v letu. Okny nebylo vidět ven, námraza byla na prst silná. Důchodci neudělali ani krok bez svých okovaných holí. Psi při mrzali k chodníku. Všude možně praskala voda. Popelnice se nedaly otvírat a vedle nich se kupily hromady odpadků. Lidem klouzaly nohy a padali si do náručí. Velkoobchody s potřebami pro kutily prodávaly balíček dřevěných briket za padesát korun.
101 � � � � � � � � � � � � � � � � � je hlína k snědku?
katalpa Daly jsme si s Blankou na hlaváku kafe. Nádraží bylo přecpané lyžaři a bezdomovci. Blanka koupila lístky. Ty (& já) Nevím, jestli to chci slyšet, řekneš. Ale jo, TakNapiješodpovím.sevodky.dobře.Očitisvítíamně taky. Naštěstí nestiskla Sedačky kožené, ulepené. Průvodčí unavený. Po snídani krátce, do svačiny daleko. Kam jedeme? zeptala jsem se Blanky. Okno bylo po taženéBlankamrazem.seděla naproti mně. Mezi námi ticho, po ránu škrabavé, mrzuté. Blanka rozespalá, na rtech bílý škra loup. Chvíli jsme jely v tichu. Opřela jsem si hlavu o sedadlo.A pak Blanka sjela na kolena do břečky, kterou jsme do kupé přinesly na botách, a rychle a přesně se mi zakousla do rozkroku. Ukázka elektronické knihy
102 � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �