Průvodce věřitele (Ukázka, strana 99)

98 / Průvodce věřitele – praktické a přehledné postupy

soudním komisařem, který je pověřený okresním soudem. Soudní komisař tak v konkrétním řízení vykonává působnost věcně a místně příslušného okresního soudu.

Pozůstalost a dědictví

V praxi nedochází k důslednému rozlišování pojmů pozůstalost a dědictví a tyto pojmy bývají často zaměňovány. Pojmem dědictví označujeme majetek, který zanechal zůstavitel, a který bude předmětem řízení a vztahuje se k osobám právních nástupců zůstavitele (dědicům).

Naopak pojem pozůstalost používáme s ohledem na zůstavitele, který pozůstalost zanechal.40 Obsahem pozůstalosti je ve smyslu ustanovení § 1475 odst. 2 NOZ „celé jmění zůstavitele kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci.“ Ze zákonné definice je evidentní, že pozůstalostí budeme označovat zpravidla celý majetek zůstavitele. Je třeba říci, že z praktického hlediska zůstává obsah pojmů téměř totožný.

Zůstavitel a dědic

Jako zůstavitele označujeme osobu, která zemřela, a jejíž majetek a dluhy budou předmětem řízení o dědictví. V této knize bude zůstavitelem zpravidla dlužník. Dědicem označujeme právního nástupce zůstavitele. Slovy občanského zákoníku je dědicem osoba, které svědčí dědické právo, ve smyslu § 1475 odst. 1 NOZ, tedy právo na pozůstalost nebo na poměrný díl z ní. Pro věřitele je zásadní disponovat alespoň základními znalostmi o způsobu určení dědice/dědiců tak, aby věděl, jaká osoba bude povinna uhradit věřiteli dlužníkův dluh.

Dědické tituly

Dědické tituly (právní důvody, na jejichž základě se aplikuje dědické právo) rozeznáváme tři, konkrétně dědickou smlouvu, závěť nebo zákon (zákonná dědická posloupnost), a tyto tituly mohou působit i vedle sebe. Na jejich základě lze určit okruh dědiců, vůči kterým může věřitel uplatňovat svůj požadavek úhrady dluhu.

40

MIKEŠ, J., MUZIKÁŘ, L. Dědické právo, Praktická příručka, Kompletní pohled na dědění z hlediska hmotněprávního i procesního. 3. vydání. Praha: Linde Praha a. s., 2007, s. 12–13.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS512456

Vymáhání pohledávek v řízení o pozůstalosti / 99

6.3

Řízení o pozůstalosti

Pozůstalostní řízení se zahajuje automaticky příslušným okresním soudem, v jehož obvodu měl zůstavitel naposledy trvalé bydliště. Řízení je zahájeno na základě informace příslušného matričního úřadu, který soud vyrozumí o úmrtí zůstavitele, a tento soud následně pověří určeného soudního komisaře (notáře) vedením konkrétního řízení.

Kromě okruhu dědiců představují významný subjekt v řízení také věřitelé dlužníka, kteří bývají zpravidla notářem osloveni ke sdělení výše pohledávek a veškerých dalších věcí (např. uzavřených smluv, ukončených smluv, neukončených smluv atd.), které měl zůstavitel s věřitelem uzavřené.

V rámci tohoto šetření se notář může dotazovat také na pohledávky či produkty manžela/manželky dlužníka, což je relevantní především pro stanovení hodnoty společného jmění manželů, které se v rámci řízení o dědictví vypořádává.

V rámci poskytování informací soudnímu komisaři věřitel rovnou přihlašuje i své pohledávky za dlužníkem.

6.4

Vyrozumění věřitele o úmrtí dlužníka

Informace o úmrtí zůstavitele (dlužníka) se mohou k věřiteli dostat různým způsobem.

V ideálním případě je věřitel vyrozuměn přímo notářem, který v rámci předběžného šetření zjistil, že dlužník uzavřel s věřitelem nějaké smlouvy nebo že dlužník splácel dluhy, což zjistí na základě listin, které mu předali dědicové.

V mnoha případech pozůstalí kontaktují věřitele sami, ještě před zahájením pozůstalostního řízení, a zašlou věřiteli kopii úmrtního listu. Současně se věřitele dotazují, jak ve věci dále pokračovat, především v případech, kdy dlužník splácel například vozidlo na základě uvěrového či leasingového financování a dědicové mají zájem o další trvání smlouvy. Podobně tomu může být i v případě pořízení nemovitosti a jejího financování prostřednictvím hypotečního úvěru. V takových případech je spolupráce s dědici zemřelého dlužníka zpravidla bezproblémová, pouze je nutné během trvání pozůstalostního řízení upravit stávající podmínky.

Nejobtížnější situace nastává, pokud se věřitel o úmrtí dlužníka nedozvěděl (což nebude činit výrazný problém v případě, kdy je pohledávka nadále řádně hrazena).

Určitou indicii ohledně možného úmrtí dlužníka může představovat výpadek plateb.

Na základě následného pokusu o kontakt s dlužníkem se věřitel může dozvědět o jeho úmrtí. Pokud i tento způsob zůstane bez odezvy, nezbývá než dotázat se na příslušném

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS512456

100 / Průvodce věřitele – praktické a přehledné postupy

matričním úřadě nebo soudě. Pro tento krok bude věřitel potřebovat znát datum narození (případně rodné číslo) dlužníka a informaci o trvalém pobytu. V případě získávání informace musí věřitel matričnímu úřadu nebo soudu prokázat svůj právní zájem na věci – tedy, že má za dlužníkem pohledávku a potřebuje zjistit údaje pro její přihlášení do pozůstalostního řízení (tedy spisovou značku řízení a konkrétního notáře, který pozůstalostní řízení vede).

Jak jako věřitel zjistím, zda je vedeno řízení o dědictví vůči mému dlužníkovi?

V případě, že mám k dispozici úmrtní list (zaslaný dědici), musím zavolat na informační oddělení soudu, kde požádám o přepojení na dědické oddělení. Na dědickém oddělení nadiktuji rodné číslo nebo datum narození a jméno zůstavitele (dlužníka) s odůvodněním, že mám za zemřelým pohledávku, kterou potřebuji přihlásit do řízení o dědictví. Soud mi následně sdělí notáře a spisovou značku, pod níž je pozůstalostní řízení vedeno.

6.5

Přihláška pohledávky za dlužníkem

Pokud má věřitel k dispozici spisovou značku pozůstalostního řízení a informaci o notáři, který vede řízení, může si kontaktní údaje na příslušného soudního komisaře vyhledat na oficiálních stránkách Notářské komory České republiky (www.nkcr.cz) v sekci Seznam notářů. V uvedeném seznamu je k dispozici datová schránka notářského úřadu, jakož i další kontakt důležitý pro podání přihlášky.

Zákon náležitosti přihlášky pohledávky neuvádí. Jednoznačně je nutné přihlášku učinit písemně, doložit a vyčíslit svůj nárok kopií dokumentace uzavřené s dlužníkem (uzavřená smlouva, výzva s vyčíslením nároku, vyčíslení nároku). Pohledávka za dlužníkem se vyčíslí vždy k datu úmrtí dlužníka.

Vyčíslení pohledávky tak zpravidla zahrnuje stávající pohledávky po splatnosti k datu úmrtí dlužníka včetně očekávané výše pohledávky, která není dosud splatná (například souhrn předepsaných a nesplatných splátek dle splátkového kalendáře).

Ukázka elektronické knihy