ním se bude muset setkat a zachovat si rozvahu: mladá dívka místo zkušeného detektiva jistě vyvolá zděšení. Když se však otevřely dveře salonu, byla to Violet, kdo byl překvapen. Před ní stála žena, poněkud zvláštně vyhlížející. Ale co na ní bylo divného, to Violet nechápala. Bylo to tím, jak měla úhledně upravené šedé kadeře? Nebo to byl ostrý kontrast mezi jejím živým a netrpělivým pohledem a slabými, chvějícími se rty? Měla na sobě nudné smuteční šaty, sice velmi drahé, ale něco v jejím chování a ve výrazu tváře naznačovalo, že svým šatům sotva věnuje pozornost a že vůbec nechápe, co má na sobě. „To já jsem vás chtěla vidět. Znám vaše jméno, ale vy pravděpodobně neznáte moje. Jmenuji se Quintardová, a mám potíže. Potřebuji pomoc. Nevěděla jsem, kam jinam jít než do detektivní agentury. Tak jsem zavolala na první inzerát, který jsem našla, a… a tam mi řekli, že mám očekávat návštěvu slečny Strangeové. Nemyslela jsem si, že to budete vy, ale to je asi v pořádku. Proto jste sem přišla, i když je to všechno trochu neobvyklé, že?“ „Samozřejmě, paní Quintardová, a když mi řeknete…“ „Vidíte, má drahá… ano, myslím, že se posadím. Minulý týden zemřel můj bratr, slyšela jste o něm – C. Dudley Brooks?“ „Ano, můj otec ho znal – všichni jsme o něm slyšeli. Ale nespěchejte, paní Quintardová, poslala jsem auto pryč. Máme spoustu času.“ „Bohužel nemám moc času. On… Budu pokračovat popořadě. Můj bratr byl vdovec bez dětí – bez přímých dědiců. To ví každý. Ve skutečnosti adoptoval dítě své ženy z prvního manželství a v závěti, kterou sepsal ještě za jejího života, ho učinil svým jediným dědicem. Brzy si však uvědomil, že tento mladý muž pravděpodobně nebude
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS512189