LUCY KINGOVÁ
„Už jsem vám říkala, že moji rodiče jsou hipíci a že jsem vyrůstala v různých komunách. Místo toho, aby se mi věnovali, kouřili trávu a drnkali na kytaru. Toužila jsem po tom, aby se o mě někdo zajímal, a když to nebyli oni… Jednou odpoledne jsem v internetové kavárně začala online chatovat s někým, kdo vypadal jako kluk v mém věku.“ „Ale nebyl, je to tak?“ vložil se do Carlina vysvětlování Rico. „Ne,“ zavrtěla hlavou Carla. „Máte úplnou pravdu. Zato byl trpělivý a mazaný. Hodně se mě vyptával a já mu o sobě pověděla snad všechno, čehož on pak následně bravurně využil. Přesně věděl, co má říkat, jak má reagovat. Zahrnoval mě pozorností a láskou, které jsem tolik postrádala. A stejně tak dobře věděl, kdy se má stáhnout, aby si mě k sobě ještě víc připoutal. Tehdy jsem ještě zvýšila svoje úsilí, abych se mu zalíbila. Dělala jsem všechno, co po mně chtěl, jen aby mě neopustil.“ Bastardo. „Stačilo několik týdnů a byla jsem na jeho pozornosti zcela závislá. Začala jsem chodit za školu jen proto, abych s ním mohla chatovat v kavárně. Poslal mi mobil, abychom spolu mohli mluvit živě. Když po mně chtěl moje fotky, bez váhání jsem mu je poslala. Pak mi řekl, že je mu třicet, nikoli patnáct, ale mně to bylo jedno. Tvrdil, že to bude naše tajemství. Byla jsem jím úplně posedlá. Nestýkala jsem se s nikým jiným než s ním, dokonce i na Georgii jsem se vykašlala. Zkoušela to, mnohokrát, ale já jsem pokaždé našla nějakou výmluvu, proč nemůžu. A rodičům to bylo samozřejmě jedno. Když navrhl, abychom se sešli, byla jsem nadšením bez sebe. Sbalila jsem si tašku, sebrala peníze, které mi poslal, a utekla jsem.“ „Kam?“ zajímal se Rico živě. Byl tak napjatý a rozčilený, že skoro ani nestačil sledovat, co mu Carla vykládá. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS512165