Denně jsem jejich skladby cvičil dvě hodiny a bojoval s pocity, že to prostě nedám. Že na to nemám. Navíc používali zvláštní lazení, byli skutečně hodně podlazení. Pohoda z hraní tam ze začátku nebyla, ale na všechno jsem si zvykl a dostal se do toho! Máš dnes na kapelu i tvůrčí vliv? Jo, určitě. V tomto ohledu rozhodně. Už zkraje jsme začali makat na desce Masquerade, kde jsem měl prsty ve dvou písničkách. Baví mě být tvůrčí, dělat muziku. Měli jsme podobný pohled na věc, poslouchali jsme i podobné kapely… Takže ano, vždycky když něco děláme, tak na tom pracujeme dohromady. Colp byli kdysi poměrně dost rychlý thrash metal. Co kdyby se k tomu chtěli vrátit? To se ještě jmenovali Colporrhaphia… v době, kdy jsem četl Foglarovky a běhal po lesích s KPZ v kapse. (smích) Kapelu jsem tedy neznal. Když jsem k nim nastoupil, tak jsem si to poslechl. Stylově to bylo úplně jinde a mně celkem vzdálené. Kdyby třeba Rajčák přišel s tím, že se udělá nějaká písnička, vzpomínka v rámci výročí, tak dejme tomu, ale hrát bych takový styl nechtěl. Zmínil jsi Machetu. Dá se říct, že jsi její hlavní tahoun? Jsem jeden ze zakládajících členů, takže to beru jako svou srdcovku. Vystřídalo se tam hodně lidí, máme za sebou i jeden rozpad, ale opět hrajeme a je to super. Můžu se tam vyblbnout na bicí. Machetu nevede jeden člověk, který si do toho nenechá kecat, všichni se na
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS512057
kapele podílí, byť jsme tam z původních členů jen já a ségra. Máme ale v kapele štěstí na lidi, kteří umí hrát! Je těžké takové najít? Všechno jsou to kámoši. Když se to spojí, je to úžasné. Třeba náš zpěvák Ziky je borec. Hraje v kapele, která je stylově jinde než Macheta. Fakt maká, chodí do zkušebny, zkouší různé typy řevů, samply… I na podiu vypadá dobře, což je u frontmana důležitý. Nemrzí tě někdy, že dělat složitější tvrdou muziku je trošku boj s větrnými mlýny? Můžeš být opravdu šikovný, ale do širšího povědomí se beztak snáz dostanou lidi, co produkují jednoduché písničky, které útočí na první dobrou… Nemrzí. Od začátku to mám nastavené tak, že chci dělat hudbu, která baví především mě a lidi z kapely. To, že se třeba líbí i někomu dalšímu, je skvělý bonus. Netajím se tím, že jsem v minulosti zkusil posunout svoji hudební kariéru komerčním směrem, ale zkrátka to nebylo pro mě. V poslední době máš čím dál více práce ve svém studiu. Funguješ jako zvukař, nebo i jako producent? Většina kapel, co u mě točí, jsou kamarádi, tak jim říkám svůj názor. Když mě někdo osloví, že chce u mě nahrávat, dám mu odkaz na svou práci, ať má představu. Když se domluvíme na spolupráci, je ideální, když dostanu nějakou předprodukci. Ne všechny kapely mají úplně zmáknuté písničky, proto se jim snažím poradit. Ne nijak násilně,
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS512057
pořád je to jejich muzika a je třeba si to dělat vyloženě pro radost. Když je ale něco špatně, něco mi vadí, tak jim to řeknu. Ne všichni si to samozřejmě vezmou k srdci, spousta lidí si to obhájí. Je to v pořádku. V civilu jsi učitelem. Co ti tato profese dává? To je záludná otázka. (smích) Ona je to taková zvláštně zajímavá profese. Někdy chodím domů totálně vyšťavenej, protože ve škole se prostě odpradávna zlobí. Na druhou stranu jsou děti skvělá stvoření s upřímným pohledem na svět. Na učení mě hlavně baví to, že můžeš něco předat. Nejenom znalosti, ale i zkušenosti. A v neposlední řadě, což beru jako extrémně důležité, vůbec se nejedná o stereotypní profesi. Také jsi čerstvě otcem… Nenahradí u tebe doma metal dětské písničky? No, je to pravda. (smích) Jsem hrdým otcem, s čímž dětské písničky úzce souvisí, ale rozhodně to neznamená, že bys u nás doma metal nezaslechl. Kupříkladu pár týdnů po narození se synátor dokázal uklidnit pouze u jednoho z našich klipů. (úsměv)
100 Ukázka elektronické knihy