kárat, jiného přesvědčovat. A podle povahy a chápavosti jednoho každého se musí umět všem přizpůsobit a přiblížit nejen tak, aby na stádci, jež mu bylo svěřeno, neutrpěl škody, ale aby se mohl radovat z toho, že se mu dobré stádce rozmnožuje. Hlavně však nesmí přehlížet nebo podcenit spásu sobě svěřených duší tím, že by se více staral o věci časné, pozemské a pomíjivé. Stále musí mít na mysli, že na sebe vzal vedení duší, za které také bude muset skládat účty. Aby se snad neznepokojoval skrovnějšími hmotnými prostředky, ať si vzpomene, co je psáno: Nejprve hledejte Boží království a jeho spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno. A dále: Těm, kdo se bojí Hospodina, nic nechybí. Řehole Benediktova 2,31–36
Vedení vyžaduje odhad na lidi a hbitost. Pro Benedikta to znamenalo vedení duší (regere animas). Nejde o to, abychom lidi přesouvali sem a tam a využívali je jako pracovní sílu, ale abychom naplnili jejich duši. Vedení duší znamená, že dbáme na nitro lidí a na prvotní a jedinečný obraz, který si o nich Bůh vytvořil. Měli bychom s lidmi jednat takovým způsobem, aby tento obraz mohli uskutečnit a žili tak, jak to pro ně Bůh zamýšlel. Opravdové vedení tkví v tom, že promlouváme k duši člověka a povzbuzujeme ji. Když vedení na
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS511839