Policie chtěla vědět, zda měl M. nějaký důvod k sebevraždě. Manžel ho nemohl dát. Hanada je zřejmě šéfem detektiva Minoury. Vypadá drsně, ale zdá se, že má velmi bystrý rozum. Extrémně nepříjemný, těžký vzhled. Velmi ho zajímaly mé kontakty s M. a samozřejmě alibi všech. Tady naštěstí nebyl problém: byli jsme přece doma. Hanada se omluvil za neuvážené otázky a odešel. Nemyslím si, že by vážně podezříval z vraždy mého manžela nebo mě. 16. prosince Dnes večer jsem měla to potěšení poprvé vidět samotného Kogoro Akechiho. Mé dojmy se shodovaly s tím, co jsem o něm slyšela dříve. Působivý vzhled, atletický, zdatný a zdvořilý… Mluvili jsme spolu čtyři. Host a manžel většinou mluvili, já a S. jsme většinu času mlčeli. Akechi nám řekl, že v řece Sumidagawě poblíž mostu Sendžu našli tělo umělce a přítele M. Sanukiho. Zvláštní je, že se utopil druhý den po M. smrti. Akechi dlouze hovořil o dvou věcech. Nejprve předložil svou verzi, podle níž vrah vstoupil do Murakoshiho pokoje a zmizel z něj; zdůraznil, že pokoj zůstal zamčený zevnitř. Pak najednou s velkou dávkou detailů popsal příbytek toho idiota umělce, harampádí, kterým byl zavalen, a zmínil se o nějaké rozbité figuríně. Návštěva zanechala zvláštní dojem. Na nic se nás neptal, omezil se na svůj vlastní příběh. Samozřejmě se projevil jako velký profesionál, před nímž ustupují všechna tajemství. Nechápu však, co od dnešního setkání očekával. Hodně se usmíval, ale nebyl to obyčejný úsměv, měl nějaký tajný význam. A můj manžel odpověděl taky významným úsměvem… Co to bylo? Jako by oba věděli víc, než říkají. Celá ta věc ve mně vyvolávala nepříjemné pocity.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS511756