jí povědomé polechtání nepřineslo pocit vítězství. Brendanův zájem ji spíš… znervózňoval. Musel by být mrtvý, aby se na ni nedíval. Ale opravdový zájem, to bylo něco jiného. Dokonce si nebyla jistá, co by dělala, kdyby Brendan věnoval jejímu sex-appealu víc než jen běžnou pozornost. Vždyť ještě nosí snubní prsten. Což znamená, že na své zesnulé manželce dosud visí. Takže budou s Brendanem přátelé. Rozhodně jen přátelé. Kapitán si odkašlal. „K majáku je to odsud jen pět minut pěšky. Taky je ještě pořád dost teplo na to, abyste se vypravily na pláž. Ve městě je i malá vinárna. Moji chlapi si furt stěžujou, že tam musí chodit na rande. Mají tam takové místo, kterému říkají selfie koutek. Ten se vám bude moc líbit.“ „To zní dobře.“ „Taky jsem vám přinesl nějaké jídlo,“ řekl tiše a odložil ho na linku. Když stál tak blízko ní, byl obrovský rozdíl ve velikosti jejich postav ještě patrnější. Taky zachytila jeho deodorant s vůní mořské vody. Jen přátelé, připomněla si. Truchlící vdovec není muž pro krátký románek. Piper polkla a podívala se na jídlo. Přinesl tři druhy. Našpulila rty. „Myslím, že je moc brzy ráno na to být uražená.“ „Neberte to tak, že vám tím naznačuju, abyste nevařila. Tohle je pro případ nouze.“ Rozbalil první jídlo, byla to čína. „V každé restauraci jsem koupil to, co si tam vždycky objednávám já, takže ochutnáte jejich nejlepší jídlo.“ Šťouchla ho bokem, a kvůli tomu, že byl o třicet centimetrů vyšší než ona, se mu strefila do vrchní části stehna. „Chcete říct, to jediné, které jste ochutnal?“ Hrozilo, že se usměje. „Vždyť chutnají všechny stejně.“ 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS511660