98
n o r a
r o b e r t s
•
s t e j n á
j a k o
o n a
Zničili život i mnoha rodičům, sourozencům, které připravili o nevinnost, a celým rodinám, které už žal nikdy neopustí. Ani jeden z útočníků to řádění nepřežil. Adrian se potýkala s vlastním zármutkem. Právě usedla k psacímu stolu své babičky a našla její dopisní papír. Poslala by květiny, jenže ty rychle vadly. Týden po těch dvou otřesných zprávách tedy Raylanovi poslala dopis. Drahý Raylane, neexistují slova, co by vyjádřila moji lítost. Vím, že máš u sebe matku se sestrou, a doufám, že aspoň to přináší jistou útěchu. Omlouvám se, že jsem nemohla přijet na poslední rozloučení s Lorilee, ale nechtěla jsem opustit svého dědečka. Lorilee byla jedna z nejmilejších bytostí, jaké jsem potkala. Neznaly jsme se dobře, ale psaly jsme si, a její laskavost, radost a láska k tobě a vašim dětem pronikala vším. Svět přišel o anděla. Zdá se skoro hloupé opakovat, abys dal vědět, kdybych ti v čemkoli mohla pomoci, ale myslím to upřímně. V tom zármutku a šoku mi pomáhá snad jen představa, že Nonna s Lorilee teď dohlížejí jedna na druhou. A snad i na nás. Na tebe a děti i na mě. Protože to dělaly vždycky. Existují lidé, po nichž tu zůstane jako odkaz kousek dobra. K těm patřila Lorilee i moje babička. Přijmi moji účast a soustrast, Adrian Vzala dopis, přiložila k němu vzkaz od dědy, a vyšla na verandu. Dom nehybně seděl u stolu.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS511418