M E TA B O L I C K Ý M OTO R
Tahle myšlenka není tak docela absurdní. Většina lidí je totiž po většinu času v kalorické rovnováze (kalorie, které denně přijímají i vydávají), takže získávání spolehlivých údajů o příjmu potravy by mělo v zásadě poskytnout správná měření denního výdeje. Ale jako většina projektů postavených na lidské poctivosti a sebeuvědomění, byl i tento od počátku odsouzen k zániku. Ukázalo se, že lidé přímo šokujícím způsobem ignorují, co přes den jedí. Dáte-li někomu průzkum stravovacích návyků a zeptáte se, co jí, odpovědi nejsou vůbec spolehlivé. Je to jako ptát se jich, kolikrát v duchu hříšně pomysleli na Brada Pitta: všichni podhodnocují. V nedávné studii zahrnující 324 mužů a žen z pěti kontinentů dospělí podhodnocovali svůj skutečný příjem potravy v průměru až o 29 %. To je hodnota, která odpovídá jednomu hlavnímu jídlu. Uváděný příjem energie pak vůbec neodpovídal výdeji. Stravovací průzkumy jsou jen generátory náhodných čísel a data, která poskytují o denní spotřebě kalorií, jsou zbytečná. Jediný způsob, jak to všechno ještě zhoršit, je považovat je za reálná čísla a postavit na nich nějaký výživový program. Stalo se a v roce 1990 americká organizace Food and Drug Administration (FDA) založila národní program výživy na výsledcích průzkumů stravy. Byly zavedeny nové předpisy vyžadující nutriční štítky na každém balení potravin a FDA vyžadovala uvádět na nich také údaj pro doporučený denní energetický příjem. Prostřednictvím rozsáhlého průzkumu se zjistilo, že ženy uváděly příjem jídla o hodnotě asi 1 600 až 2 200 kcal denně, zatímco muži 2 000 až 3 000 kcal. Hrubý průměr pro všechny tedy vyšel někde mezi 2 000 až 2 500 kcal denně. S cílem odradit obyvatelstvo od nadměrné spotřeby jídla a mít hezké, zaokrouhlené číslo zvolili jako vítězný údaj 2 000. Teď už víte, kdo stojí za tím, že věříte tomu, že typický Američan denně sní jídlo o hodnotě 2 000 kilokalorií.
Balada o Nathanu Lifsonovi V 50. letech, zhruba ve stejné době, kdy se vyvíjela faktoriální metoda, zkoumal fyziolog z univerzity v Minnesotě Nathan Lifson zcela odlišný přístup k výpočtu denního energetického výdeje. Lifson byl rodák z Minnesoty, narozený v Syslím státě (jak mu přezdívají) v roce 1911. Téměř celý svůj produktivní život strávil na zdejší univerzitě, kde také získal v roce 1931 bakalářský titul a v roce 1943 doktorát, výjimkou byla pouze dvouletá stáž v San Diegu (kde se zjevně naučil nenávidět slunce a teplo). Jeho univerzitní studium se náhodou sešlo s obrovským rozvojem
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS511257