zovat/nerealizovat) – pokud varianta splní minimální požadavky, je realizována. ◾ Pro seřazení projektů podle preferencí od nejvhodnějšího k nejméně vhodnému. ◾ Pro výběr jednoho projektu z většího počtu projektů. ◾ Pro výběr projektů až do doby naplnění požadované kapacity nebo vyčerpání finančního (či jiného) omezení. V oblasti dopravy lze uvažovat o multikriteriální analýze např. při volbě varianty řešení hromadné dopravy v rámci města. Může tím být kupř. výběr druhu autobusů k využití ve veřejné dopravě. Se všemi dostupnými technologickými možnostmi – elektrobusy, vodíkovými pohony, hybridními motory a dalšími alternativami – jsou spojené výhody i nevýhody. Pro dané město pak multikriteriální analýza může vybrat nejlepší řešení (viz např. Tzeng a kol., 2005). Broniewicz a Ogrodnik (2020) přinášejí shrnutí specifických přístupů k MCA v rámci posuzování dopravních projektů, které podléhají variantnímu posouzení v rámci procesu EIA (posuzování vlivů na životní prostředí), jako je např. posouzení variant trasování určitého úseku nadregionální dopravní infrastruktury.
4.4.1
Principy a postup MCA
MCA pracuje s tzv. kriteriální maticí (viz tabulka 11). Řádky matice tvoří jednotlivé varianty projektu, sloupce matice jednotlivá kritéria (fk), pole v matici (ypk) představují kvantifikované dopady variant podle kritérií. Pomocí MCA vybíráme mezi tzv. nedominovanými variantami, tedy variantami, které nedosahují nejlepších výsledků ve všech kritériích (Fiala a kol., 1994). Teoreticky optimální variantou, k jejímuž schválení bychom mohli přistoupit i bez další analýzy podle MCA, 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS510704