Sebepéče pro pečující (Ukázka, strana 99)

sám a dotčený, kdybych viděl, co dělají ostatní, zatímco sám musím ležet v bolestech v nemocnici a nemohu dělat běžné věci. Asi bych měl pocit, že se mnou život už nepočítá.

PP: Přesně tak! A je tu ještě ten strach, že se nikdy neuzdravím, a najednou se cítím jako bolestínek, který si pořád stěžuje.

P: Je asi těžké udržet si dobrou náladu, když se ti bolest ne­ ustále ozývá. Můžu ti s něčím pomoct? Je pro mě těžké nevědět, co mám nebo mohu udělat.

PP: No, hodně mi pomáhá, když se můžu vypovídat. Nechci s lidmi mluvit o počasí a předstírat, že je se mnou všechno v pořádku. Všichni víme, že není.

P: Někdy nevím, co říct, a tak je jednodušší držet se povrchních věcí. Nevím, jestli se ti chce mluvit, nebo jestli to mluvení nezhoršuje.

PP: Mluvit o tom mi určitě pomáhá.

P: Slova někdy nestačí. Chtěl bych udělat víc. Víš, co myslím?

PP: Jasně, ale věř mi. Stačí to. Brzy se zase postavím na nohy.

A slibuju, že ti řeknu, když budu něco potřebovat.

P: Říkal jsi, že se ti špatně sedí. Mám ti něco podat nebo chceš pomoct lépe posadit?

PP: Podej mi prosím ten hrneček. Bezbolestnou pozici vsedě teď nejspíš nenajdeme.

Pocity potřebují vyjádřit, ne nutně napravit. Když emoce necháme vyjít na povrch, jako by se uvolnily, a někdy pak mohou úplně 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS510697

zmizet. Jindy se nic moc nezmění, ale druhý alespoň ví, že jste ochotni naslouchat a pomoct mu s tím, čím si prochází. Prostě se jim dostane úlevy. Zájmem o pocity příjemce péče mu dáváte na srozuměnou, že vám na něm záleží a že v tom není sám.

Praktické cvičení – Pojmenujte své emoce Bavit se o pocitech vyvolává v mnohých obavy a může jim být nepříjemné. Nevědí, co dělat a jestli by zvládli, kdyby se emoce a situace příliš vyhrotily. Třeba vám to přijde slabošské nebo jako ztráta času. Pokud je to váš případ, začněte v menších dávkách s emocemi, které vám nedělají problém. Můžete začít třeba s bolestí, strachem či nejasnostmi. Vyberte si emoce, jaké chcete, ale vaším dnešním úkolem je pojmenovat a vyřknout jich co nejvíce.

Pokud si v rámci rozhovoru u druhého povšimnete nějaké emoce, zkuste rozpoznat, co vidíte nebo vnímáte, a zeptejte se na to.

Otázky k zamyšlení • Věříte si, že zvládnete emoce druhých lidí? Věříte si, že dokážete zvládnout své vlastní emoce?

• Co se může stát, když lidé začnou sdílet své pocity?

• Jak přínosné může být podělit se o emoce?

99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS510697

Nenabízejte řešení příliš rychle Pečující zpravidla dokážou vyřešit cokoliv a často jim dává dobrý pocit, že situaci zvládají a přispívají k jejímu zlepšení. V předchozím příkladu by se mnoho z nás rovnou vrhlo na příjemce péče a začalo ho rovnat do pohodlnější pozice. Na tom není nic špatného, ale stejně důležité je dát si čas skutečně druhého vyslechnout a pochopit než rovnou nabízet řešení. Nějaké řešení může být nakonec žádoucí, ale přeskakovat fázi naslouchání a pochopení je velká chyba. Jako v předchozím příkladu, kdy si příjemce péče stěžoval na bolavá záda a problémy se sezením – nejspíš byste se cítili lépe, kdybyste mu mohli naklepat polštáře nebo udělat něco hmatatelnějšího. Teď však vidíte, že hlubší pocity by zůstaly nevyřčené. Druzí často jen potřebují vědět, že vám na nich záleží, že jsou pro vás důležití oni i jejich pocity.

Potřebují, aby je pečující vyslechl a uznal, čím si procházejí. Na konci rozhovoru jim můžete nabídnout nějaké řešení, pokud jste předtím pochopili hlubší úroveň problému. Ten často tkví pod povrchem. Nebojte se jít do hloubky, klást otázky, ujišťovat se, že rozumíte, a ukazovat, že slyšíte, co příjemce péče říká, a upřímně se snažíte jej pochopit.

Nedokážeme-li problém vyřešit, cítíme se bezmocní, o to více, pokud příjemce péče tutéž věc opakuje pořád dokola. Téměř s jistotou mohu tvrdit, že pokud se neustále objevuje stejné téma, pak má druhý člověk pocit, že ho nechápete. Zkuste se tedy zbavit potřeby věc vyřešit, prostě jen chvilku poslouchejte. Zbaví vás to pocitu tlaku a třeba se dozvíte, co se opravdu děje. Nejspíš mnohem lépe pochopíte, co příjemce péče trápí, proč se chová zrovna takto a jak mu lépe pomoci.

100 Ukázka elektronické knihy