Jestli zaznamenal změnu intonace, nic na to neřekl. „Myslí si, že musela být dehydratovaná. Připustila, že o sebe v posledních dnech moc nedbala, protože byla ve stresu kvůli tomu večírku, takže úplně zapomínala jíst a pít. Potom vyzunkla dvě skleničky vína a bylo hotovo.“ „Teda, takže o nic víc nejde?“ dostala jsem ze sebe. „No, ne tak docela. Dehydratace je sama o sobě docela vážná, ale napojili ji na kapačku s fyziologickým roztokem a řekli jí, že může jít domů, jakmile ta dávka dokape. Přivezu ji na pár dní k nám, aby mohla odpočívat a já na ni dohlédl.“ V krku mě začaly pálit slzy. „Proč se o ni nepostará James?“ vyhrkla jsem, než jsem si to stačila rozmyslet. „James?“ zeptal se upjatějším tónem. „Protože je v jednom kole a sám toho má až nad hlavu. Jeho přítelkyně mu pořád dělá potíže a ani v práci to moc nešlape. A my teď stejně máme pokoj navíc, díkybohu, tak ho aspoň využijeme.“ „Předpokládám, že v našem vlastním bytě nás nechá spát spolu?“ zeptala jsem se odměřeně a snažila se nedat najevo, jak moje sobecké já trpí. Dutě se zasmál. „Myslím, že nejspíš bude muset, ne? Teď, když z tebe brzy bude paní Banksová.“ Přes slzy jsem se usmála a zoufale se snažila vybavit si okamžik, kdy mě požádal o ruku – okamžik, o kterém jsem celé roky snila. Jako dítě jsem si představovala, jak přede mnou poklekne princ a před tisíci lidmi shromážděnými na náměstí se mě zeptá, zda se stanu jeho ženou. Moje romantické představy zahrnovaly svatbu v katedrále a starobylé krajkové šaty s vlečkou stejně dlouhou, jako měla princezna Diana. Máma byla její velkou obdivovatelkou a já si vzpomínám, jak mě jednoho nedělního rána celá uslzená probudila a oznámila mi, že princezna Diana zemřela. Celý den jsme spolu s miliony jiných seděly před televizí, modlily se a doufaly, že se někdo spletl. Byla jsem moc malá, abych pochopila, kdo byla a co se vlastně stalo, ale pamatuju si, jak mě uchvátila
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS510669