Soukromá válka Huga Vavrečky (Ukázka, strana 99)

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS510599

3. KONEC VÁLKY ANEB „FAIRE LE MORT“ (1944–1945)

Zatímco během války první pomáhal Vavrečka Maffii a Masarykovu státotvornému projektu jménem Československo, během války dru­ hé se již nesnažil budovat něco nového, ale spíše rozvíjet to stávající a udržovat status quo. Po celou dobu proto zastával jednu z nejex­ ponovanějších pozic v českém průmyslu, jednal se zástupci protekto­ rátních i říšských úřadů, a snad aniž by to věděl, několikrát se o něj zajímalo gestapo. Válečný stav bezpochyby přinesl do jeho pracovní­ ho života množství starostí a nejspíše i obavy o jeho přátele, z nichž někteří skončili v koncentračních a vyhlazovacích táborech či byli ji­ nak ohroženi na životě. Vavrečka se však přímému ohrožení v prvních letech války úspěšně vyhýbal.

Vše se změnilo na podzim roku 1944. Již od jara sice nad Zlí­ nem přelétala letadla Spojenců, která bombardovala německá města, v říjnu 1944 však dopadly první bomby i na Zlín. Situace eskalovala 20. listopadu, kdy byl americkým letectvem podniknut nálet na měs­ to, zabito více než 20 lidí a zničeno množství budov i infrastruktury.

Právě tento moment nastartoval rozsáhlou rodinnou korespondenci, a to zejména mezi Hugem a Josefou Vavrečkovými na jedné straně a především Boženou Havlovou na straně druhé.212 212 Na tomto místě je nutno dodat, že se dochovala převážně jedna strana korespon­ dence, která je uložena v archivu rodiny Havlových, a sice zejména dopisy Huga Vavrečky a Josefy Vavrečkové Havlovým, v menší míře dopisy Ivana Vavrečky jeho sestře či dopisy Huga Vavrečky V. M. Havlovi. Vavrečkovi oproti tomu uchovali ze­ jména dopisy svých vnuků. Ani dochovanou jednu stranu korespondence však nelze považovat za kompletní, neboť není vyloučeno, že se některé dopisy mohly ztratit či je mohla rodina záměrně zničit. Dopisy jsou místy hůře čitelné, neboť jsou psány ruč­ ně: jak uvedl Vavrečka v jednom z dopisů, psaním všemi deseti na stroji totiž nevládl.

AIMH, fond 06 Archiv IMH, dopis Huga Vavrečky Boženě Havlové, 18. 5. 1946.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS510599

72

Vavrečkovi v této době pobývali ve Zlíně spolu s Ivanem Vavreč­ kou a jeho manželkou Jiřinou, s níž se oženil zřejmě v srpnu 1944.

Uzavření sňatku však neproběhlo zdaleka idylicky, a to nejen s ohle­ dem na probíhající válku. Naopak způsobilo první větší rodinnou ro­ zepři, o které jsou vůbec dostupné prameny. Ivan Vavrečka totiž svým rodičům svou nastávající před svatbou nepředstavil, ani je nepozval na obřad. Sestře Boženě o ní přitom psal a svatbu spolu s oslavou jim dokonce v Praze pomáhali zorganizovat Miloš a Václav M. Havlovi, přičemž sestra ale zřejmě z Havlova, rodinného sídla, nepřijela.213 Dů­ vod, proč své rodiče držel Ivan Vavrečka v nevědomosti, byl jedno­ duchý: jeho nastávající Jiřině Kopecké (rozené Janouškové) bylo v té době 21 let, byla rozvedená a téměř jistě již těhotná.214 Ivan Vavrečka se bál, že by rodiče se sňatkem nesouhlasili: „nejvíce starostí mi dělala skutečnost, že je rozvedenou paní a že není z naší sociální třídy a oče­ kával jsem tuhý odpor z Vaší strany […].“215 Když se přitom o devět let dříve vdávala jeho sestra Božena za rozvedeného Václava M. Havla, tento problém neřešila (nebo o tom minimálně nejsou dostupné pra­ meny). Daleko větší vliv než předchozí manželství tak mohl mít na potenciální antipatii odlišný sociální původ. Zatímco V. M. Havel byl nadmíru úspěšný podnikatel z významné rodiny, Jiřina Kopecká po­ cházela z mnohem skromnějších poměrů. Ivan Vavrečka tak mimoděk upozornil i na tehdejší rodinné povědomí o příslušnosti k vyšší spole­ čenské třídě, do níž neměl přístup každý. Rodiče Vavrečkovi nicméně novomanžele nakonec přijali, vztahy se alespoň zpočátku urovnaly a zdálo se, že soužití bude fungovat. Ivan Vavrečka totiž dojížděl za prací a býval doma pouze přes noc, jeho těhotná manželka proto byd­ lela s Vavrečkovými ve Zlíně, kam se za ní manžel vracel.216 Relativní klid však zásadně ovlivnily výše zmiňované nálety ame­ rických bombardovacích svazů na Zlín na podzim 1944. Po prvotním shození několika bomb na čtvrť Letná v pátek 13. října začala pravi­ delná evakuační cvičení a 20. listopadu bylo město bombardováno ve velkém. Co se fyzické újmy týká, byla nejvíce postižena továrna a některé obytné budovy. Výbuchy ale i v přilehlém okolí poškodily 213 AIMH, fond 06 Archiv IMH, dopis Ivana Vavrečky Boženě Havlové, nedatováno.

214 Tamtéž, dopis Ivana Vavrečky Boženě Havlové, nedatováno. Není dostupná kore­ spondence o těhotenství před svatbou, ale jsou k dispozici dopisy o Jiřinině před­ časném porodu v prosinci 1944: chlapec žil několik hodin a posléze zemřel. Tamtéž, dopis Huga Vavrečky Boženě Havlové, 14. 12. 1944.

215 Tamtéž, dopis Ivana Vavrečky Hugo Vavrečkovi, nedatováno.

216 Tamtéž, dopis Josefy Vavrečkové Boženě Havlové, nedatováno.

Ukázka elektronické knihy