je Protokol Aliance. Je nadřazený právním předpisům světů Čtyřdohody a dalších říší v zájmovém okruhu.“ Viola se znovu naklonila k sousedce a zasyčela: „Marně čekám, až ten blbec řekne něco, co nevím.“ Růžkatá se zatvářila, jako kdyby jí Viola plivla do tváře. „Ten blbec je můj otec,“ odsekla. „Existují artefakty, o kterých vám nikdo nic bližšího nepoví, protože patří do Soupisu zakázaných předmětů moci, který spravuje právě již zmíněná Aliance,“ řečnil dál Sebass. Zvedl z pultíku útlou brožuru a zamával jí nad hlavou. „Toto je jen rámcový cenzurovaný výčet. K jejich podrobnému popisu se za normálních okolností jako civilní osoby nikdy nedostanete, aby to neposloužilo jako návod, kde všude by se ty věci daly hledat.“ Sebass se zatvářil velice nesmiřitelně. „A je to tak správně, holoubkové, protože ty artefakty mohou bořit celé světy, soustavy a některé dokonce i celá univerza. Je velmi důležité, abyste věděli, že ne všechny položky v tom seznamu byly agenty Aliance nalezeny a zabezpečeny. Některé předměty jako například Zuby poražených jsou stále v držení soukromých subjektů, jiné jako třeba Hanovy nátepníky, stále čekají, až budou nalezeny. Jistěže o některých položkách v tom soupisu víme více, protože se můžeme opírat o historická svědectví. Týká se to například Helmice Tindarakovy, Larionina poháru, nebo Sarvonovy závěti. O dalších položkách něco tušíme. Na druhé straně jsou tam položky jako třeba Karmický mlýn, Zhouba Mastarova, Feustonova trumpeta nebo Klíče k laboratořím Vahanských bohů, které patří spíše do říše legend.“
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS510508
Řečník se opřel dlaněmi o pultík, a naklonil se k posluchačům, aby zdůraznil, jak je to důležité. „Mým cílem je vám objasnit, jak máte postupovat, abyste se nedostali do křížku se zákonem. V případě, že se vám při lovu za starožitnostmi dostane do pracek předmět z toho seznamu, jste povinni bezprostředně přivolat hlídku Aliance. Naděje, že k tomu dojde, je téměř mizivá, ale nikdy neříkejme nikdy. Povíme si, koho a jakým způsobem budete kontaktovat, jaká bezpečnostní pravidla budete dodržovat, než si agenti Alinace podezřelý předmět vyzvednou. Nejdříve si probereme, jak artefakt zabezpečíte proti odcizení, potom jak jej odcloníte proti vyzařování, a pak…“ Nějaký student zvedl ruku. „Mám dotaz, sire.“ Sebass vyrušený v rozletu se zamračil. „No prosím.“ „Neměli bychom se nejdříve naučit rozlišovací kritéria? Podle čeho ten podezřelý předmět rozpoznáme? Abychom ty agenty nevolali zbytečně.“ Přednášející se útrpně usmál. „Já tady učím legislativu, holoubku. Co byste potom probírali v hodinách znalecké taxonomie?“ Viola se otočila, aby si tazatele z poslední řady prohlédla. Podle zlatavé kůže to byl sahíjin, ale jeho zevnějšek postrádal onu uhlazenost sahíjinům vlastní. Na hlavě měl rozježené hnízdo, jeho garderoba působila
poněkud
ošoupaně,
ale
byl
to
přesně
ten
typ
opotřebovanosti, za který se v bredeonských módních salonech platí balík. Bratránek Jared z Henrexu? Naposledy se viděli, než se ztratil Grenedon, a to je dobrých sedm let. Ona byla hubená a vyjukaná, on byl ten starší a nafoukaný pitomec, co nosil po kapsách samozápalné bazilišky a děsil s nimi Anadu. Co ten tady dělá? Neříkal, že má 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS510508
v úmyslu jít na Dračí akademii na Erektiad? Musel přijít později, protože jinak by si ho všimla dřív. *** Nějak protrpěla zbytek přednášky. O přestávce dohonila rohatou sousedku a poklepala jí na rameno, aby se jí omluvila. „Vážně jsem se tě nechtěla dotknout,“ vypravila ze sebe. Cítila se hloupě, protože Sebassova dcera působila docela mile. Měla drobnou postavu, lesklé černé vlasy stočené do lokýnek, pěknou pravidelně vyrýsovanou tvář. Byla oblečená v cudně střižené dlouhé róbě tradičního sahíjinského střihu, ale zlatohnědé oči jí uličnicky zářily. Jakmile ji Viola oslovila, dotyčná si založila ruce na prsou a pokývala hlavou. „Jasně že ne. Já jsem Wanda. A ty jsi dozajista Její Výsost Viola, nejmladší výhonek robustuanské královské rodiny. O tvé přítomnosti se v sahíjinských salonech diskutuje už dobré dva týdny. Můžu ti vůbec tykat?“ Viole chvíli trvalo, než pochopila, že to byl žert. Nasadila důstojnou grimasu. „Ó, to ještě nevím, slečno. Až jak mi poradí pratetinka Seneda.“ Wanda vyprskla smíchem. „Jaredovi se budeš líbit.“ Ukázala na hlouček pěti studentů potloukajících se kolem vitríny s kopií krenevského žezla. Vzala Violu za ruku a táhla ji směrem k nim. „Jare, podívej, koho ti vedu!“ Bratránek se odvrátil od ostatních a s přimhouřenýma očima si Violu prohlížel. Viola se zamračila, protože si připadala jako ve 100 Ukázka elektronické knihy