Nad propastí (Ukázka, strana 99)

98

kap i to l a 3

tab 3.2: Pravděpodobnost erupce supervulkánu v průměrném století a v příštích sto letech. Ovšem ani u těch největších erupcí není pravděpodobné, že by vedly k vyhynutí lidstva či k nenávratnému zhroucení civilizace. Odhady pravděpodobnosti jsou zde velice přibližné. Pro výbuchy o síle 8—9 se interval spolehlivosti pohybuje mezi 1 : 50 a 1 : 500 na století, pro stupně výbuchů vyšší než 9 je v rozmezí 1 : 600 až 1 : 60 000 na století.

Stupeň výbuchu

Průměrné století

Příštích sto let

8­­­ – 9

~ 1 : 200

~ 1 : 200

9+

~ 1 : 8 000

~ 1 : 8 000

s dopadem asteroidu s průměrem od jednoho do deseti kilometrů. Jelikož svět má zásoby jídla pouze asi na šest měsíců, existuje možnost, že by miliardy lidí vyhladověly a celosvětová civilizace by se zhroutila. Já se domnívám, že i kdyby skutečně padla, měla by v tomto případě velkou šanci na obnovu. Kdyby to však nedokázala, znamenala by erupce supervulkánu existenční katastrofu.

Ačkoliv geologové už identifikovali pozůstatky desítek supererupcí, stále si vůbec nejsme jisti, jak často k nim dochází. Jedna nedávná studie uvádí, že v průměru jednou za dvacet tisíc let, ovšem může to být mnohem delší, nebo i mnohem kratší doba. K erupcím srovnatelným s Tobou dochází dle téže analýzy jednou za 800 000 let, nicméně zde jsme si jisti ještě méně (viz tab 3.2).181 A co pravděpodobnost erupce v příštích sto letech? Čím více dokázali vědci najít asteroidů, s tím větší jistotou mohli říci, že v příštím století nám hrozí nižší než průměrné nebezpečí. Jenže chování sopek je bohužel mnohem nepředvídatelnější než chování asteroidů. Ačkoliv známe polohu většiny sopek, u nichž v minulosti došlo k supererupcím,

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS510202

99

P Ř Í RO D N Í R IZ I K A

je velmi náročné odhadnout, zda brzy znovu vybuchnou, a pokud se tak stane, zřejmě to nebudeme vědět s velkým předstihem.

O tom, jak supervulkanické erupci zabránit nebo jak ji zpozdit, máme velmi málo poznatků. NASA nedávno začala předběžně zkoumat možnost, že by z Yellowstoneské kaldery pomalu odváděla teplo, jenže takové výzkumy jsou teprve v plenkách a k jakékoliv manipulaci s aktivním supervulkánem — zvlášť s takovým, o němž se ví, že už v minulosti vybuchl — by se samozřejmě muselo přistupovat velice opatrně.182 To nejlepší, co můžeme v současnosti v reakci na hrozbu supererupce udělat, je co nejvíce snížit případné škody — třeba tak, že si vytvoříme zásobu trvanlivých potravin nebo vyvineme způsoby, jak jídlo v nouzové situaci vyrábět.

Co se týká výzkumu a zvládnutí situace, jsme tedy v tomto případě oproti asteroidům a kometám v ranější fázi. Erupce supervulkánů také možná bude mnohem těžší zvládnout, protože je náročnější je předvídat nebo jim předcházet. A co je nejpodstatnější, pravděpodobnost výbuchu, který by v příštích sto letech mohl ohrozit civilizaci, je asi desetkrát větší než rizika srážky s asteroidem a s kometou dohromady.

Zdá se tedy, že supervulkanické erupce představují větší riziko než asteroidy, a měli bychom jim věnovat více pozornosti.

LÁVOVÉ POTOPY Země za svou historii zažila ještě silnější sopečné erupce. Asi před 250 miliony let vybuchly Sibiřské trapy. Při explozi se uvolnilo přes milion km³ roztavené horniny, která se vyvalila ze Země a pokryla lávou oblast velikosti Evropy. Vědci se domnívají, že uvolněné sopečné plyny mohly způsobit permské vymírání — největší masové vymírání v dějinách Země.183

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS510202

100

kap i to l a 3

Takovému typu erupce se říká „čedičová povodeň“ (anglicky „flood basalt event“) podle typu horniny, jež se ze sopky valí. Od supervulkanických erupcí, o nichž zde hovoříme, se povodně liší ve dvou zásadních věcech.

Za prvé jsou mnohem pomalejší — probíhají v sérii erupcí od tisíců po miliony let. Za druhé, a to je hlavní, jsou asi tisíckrát méně časté než supervulkanické erupce: dojde k nim jednou za dvacet až třicet milionů let. Takže ačkoliv by zřejmě pro lidstvo představovaly hrozbu, pravděpodobnost, že k nim v průměrném století dojde, je maximálně 1 : 200 000 — tedy vyšší než v případě desetikilometrových asteroidů, ale mnohem nižší než některá další rizika, jimiž se budeme zabývat.

Existuje mnoho slibných kroků, které lze v tomto směru podniknout.

Ze všeho nejdříve potřebujeme najít všechna místa, kde zatím k erupcím supervulkánů došlo. Dále musíme upřesnit své zatím velmi přibližné odhady, jak často k takovým výbuchům (zejména k těm největším a nejhrozivějším) dochází. Potřebujeme mnohem více studií o dopadech erupcí supervulkánů na klima, abychom byli schopni určit, jak silná erupce už může skutečně ohrozit lidstvo.184 A také se domnívám, že mnoho cenných a těžce nabytých poznatků o modelování dopadů katastrofy a jejím zvládání si můžeme vypůjčit od zavedenějšího výzkumu v oblasti asteroidů.

HVĚZDNÉ EXPLOZE V každé hvězdě spolu neustále zápasí dvě síly. Gravitace ji smršťuje, zatímco tlak ji rozpíná. Po většinu její existence jsou tyto síly v rovnováze, díky čemuž se hvězda nezhroutí do jediného bodu ani se nerozplyne

Ukázka elektronické knihy