98 / O smyslu života
střeva – mohl bych za to? Určitě ne. A přesto, když mě budou muset operovat, co potom? Potom přesto budu lékaři, který mě operoval, dlužit platbu za operaci. To znamená, že budu „ručit“ za vyrovnání faktury od lékaře. Existuje tedy opravdu něco jako „ručení bez viny“. A podobné je to s kolektivem oněch lidí, kteří byli kolektivně osvobozeni z teroru. Nemohli se osvobodit sami – jiné kolektivy, jiné svobodymilovné národy se musely zapojit, musely začít bojovat – obětovaly své nejlepší lidi, svou mládež, aby národ, který byl vůči svému vlastnímu vedení bezmocný, od tohoto vedení osvobodily. Tato bezmoc, to nebyla vina – ale copak bylo správné muset za takové osvobození platit tou či onou obětí a cítit se spoluzodpovědný, i když člověk není spoluviníkem, i když ví, že je nevinen? Pokud byste chtěli poslední kapitolu těchto mých psychologických úvah lépe pochopit, bývali byste se mnou museli být loni po osvobození koncentračního tábora v Türkheimu, když jsem šel jednoho jarního večera při západu slunce do lesíka kousek od tábora. Tam byli na vysoce nelegální příkaz našeho vedoucího – onoho esesmana, o němž jsem vám v první přednášce říkal, že platil z vlastních peněz léky pro „své“ vězně – pohřbeni moji kamarádi, kteří umřeli v táboře, přičemž navzdory pokynům, které tento muž dostal, byla na úzkých kmíncích mladých jedlí stojících za masovými hroby pod kůrou inkoustem nenápadně napsaná jména mrtvých. Kdybyste se
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS509601