le naprosto ztřeštěný plán. Jenomže… Zakroutila hlavou. „Skvělý nápad,“ řekla, „ale ne.“ „Proč ne?“ Catriona vypadala upřímně zmateně. „Redakce plná ženských?“ Znovu zakroutila hlavou. „To by nebylo moudré, když je nablízku Ballentine. Ani se nepotřebuje chlubit tím, že píše romantické básně – způsobí rozvrat jenom tím, že se mezi nimi bude naparovat jak holub. A to on bude. Jinak rozumné ženy se obrátí proti sobě a budou spolu soupeřit o jeho pozornost. Té, kterou svede, zbude jen zlomené srdce a potom udělá něco bláznivého… Všechny jste viděly titulky v novinách. A já ji budu muset propustit, protože jeho propustit nemůžu.“ Přítelkyně ji zamračeně pozorovaly, jako by se úplně pomátla. „Nekřivdíš nám?“ zeptala se Annabelle mírně. „Já vím, že je to lump, ale nestačí jen pohledná tvář a trochu flirtování, aby se ženy začaly chovat jako naprosté hlupačky.“ „Souhlasím,“ zamumlala Catriona. „Měla bys víc důvěřovat našemu zdravému úsudku.“ Lucie si odfrkla. Někomu zvenčí jistě musela připadat úplně vyšinutá. „Musíte pochopit jednu věc,“ řekla. „Ballentine býval druhý syn šlechtice a jeho vlasy byly oranžové jako mrkev. Proslýchalo se dokonce, že není Rochesterův. Co udělá takový malý nešťastník, aby přežil? Stane se z něj okouzlující chlapec. A vtipný. Stane se opravdovým Machiavellim šarmu. Nakonec vycítí vaše touhy a slabosti na míle daleko, a až se mu to bude hodit, použije je proti vám. A teď si představte, že z chlapce s takovými schopnostmi, který v sobě chová obrovskou zášť, vyroste neobyčejně pohledný muž, stane se dědicem a vrátí se domů s Viktoriiným křížem. Dokážete si vůbec představit, co to s ním udělá?“ Hodnou chvíli se místností rozléhalo jen praskání ohně. Annabelle a Catriona se tvářily ustaraně. 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS509499
„Stane se z něj nebezpečný člověk,“ promluvila Hattie jako první. „Věčně hltá pozornost svých obdivovatelek, aby si zhojil staré rány.“ Co na tom, že ji ta vyhlídka napůl fascinovala. „Zatraceně,“ ozvala se Annabelle, „nemůžeme si koupit jiné nakladatelství? Promluvím si s Montgomerym. Jsem si jistá, že mi další peníze neodepře.“ „Pokud najdete nějaké na prodej, se stejnou čtenářskou obcí, tak určitě.“ Všechny dobře věděly, že v této chvíli nic takového neexistuje. A i když jejich plán použít London Print jako nástroj pro šíření povědomí o jejich věci nebyl dokonalý, byl v rámci možností promyšlený. Touhle dobou už mohly svůj plán realizovat, místo aby se tady pokoušely najít nějaký nahodilý nápad, jak postupovat dál! „Čím víc o tom přemýšlím, tím víc souhlasím, že lord Ballentine by neměl být v naší redakci,“ prohodila Hattie zamyšleně. „Je to pár dní, co jsem vítala dámy, které se zapsaly na letní školu do Oxfordu, a některé z nich se mi ochotně přiznaly, že se nepřihlásily na kurzy kreslení proto, že je vyučuje profesor Ruskin, ale proto, že se v Oxfordu usadil lord Ballentine. Doufají, že se s ním setkají.“ Lucie se na ni upřeně zadívala. „Cože udělal?“ „Panebože.“ Hattie sklonila hlavu. „Tys to nevěděla?“ „Ne,“ procedila Lucie skrze zaťaté zuby. „Víš, kde bydlí?“ „V Logic Lane, myslím – Lucie, co to děláš? Teď není vhodná doba na návštěvu džentlmena…“
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS509499
KAPITOLA 10
Pohled na rozzuřenou ženu, která se objevila u dveří jeho pána v tak nevhodnou dobu, Tristanova sluhu zjevně vůbec nepřekvapil. Přesto jí však ve vstupu bránil vlastním tělem. „Jeho lordstvo není doma,“ oznámil jí uhlazeně. Z jeho elegantně upraveného černého obočí čišelo více arogance než ze skutečného vévody. „Jste tady nový, že?“ opáčila. „Jak se jmenujete?“ Chvíli si ji povýšeně měřil svýma tmavýma očima, než odpověděl: „Avi, mylady.“ „Avi,“ řekla, „musím s lordem Ballentinem probrat jisté obchodní záležitosti. Pokud si nemyslíte, že si jeho lordstvo přeje, aby se toho zúčastnila celá ulice, ustupte stranou. Prý mám docela zvučný hlas.“ Povytáhl obočí. „To máte,“ souhlasil. „Opravdu zvučný. Nejste vyzbrojená ničím ostrým, mylady?“ „Myslíte kromě svého jazyka?“ Komorník se tváří v tvář takové bojovnosti stáhl, sklonil hlavu a ustoupil stranou. Prosmýkla se kolem něj, srdce jí zlostně bušilo do žeber. Schodiště bylo úzké. Odpočívadlo malé. Jedna její část uvažovala, proč by se budoucí hrabě z Rochesteru usadil v obyčejném měšťanském domě – 99
Ukázka elektronické knihy