BRONWYN SCOTTOVÁ
Při zpětném pohledu však společnost nebyla jediná, kdo viděl důvěrnosti tam, kde ona byla slepá. Detford chtěl víc než přátelství. Těch několik polibků ukradených ve chvílích osamělosti a slabosti pro něj znamenalo víc, než ve svém smutku zamýšlela. Nechtěla tu chybu udělat znovu. Proto Lynforda včera večer opustila. Zůstat v oranžerii déle by mělo za následek další polibky, další kroky po cestě, po níž nemohla jít, ať byl její společník sebevíc pohledný. Eliza se podívala na nástěnné hodiny a s hlasitým klapnutím zavřela účetní knihu. Bylo půl čtvrté. Myšlenky jí znemožňovaly pracovat. Většinu poslední půlhodiny jen bezvýsledně snila. Bylo jí souzeno zůstat sama. Kvůli Sofii i kvůli vlastnímu bezpečí. Rozhodla se tak už před lety. Bylo zbytečné dál ztrácet čas hloupými úvahami. Bylo načase vrátit se domů. Přijede Sofie a ona chtěla být u toho. Všechno bude mnohem lepší, až bude mít dceru u sebe. Pět dní bez ní jí připadalo jako věčnost. Když byly spolu, nikdy se necítila osamělá. Cestou se zastavila v Chegwinově obchodě na Budoc Lane, aby koupila draka a panenku. Hračky nechá dcerce na posteli jako překvapení. Pokud počasí vydrží, mohou si zítra udělat piknik na pláži. Eliza měla plnou hlavu plánů. Tohle budou takové malé prázdniny. Vyhradí si čas na zábavu, i když bude mít práci. V Truro měla vždy až příliš mnoho práce s bankami a doly. Několik dní volna na čerstvém vzduchu prospěje jí i Sofii. V polovině cesty k vdovskému domu si všimla ruchu na příjezdové cestě. Před domem stál neznámý kočár a kolem něj se hemžilo služebnictvo, které dovnitř přenášelo kufry. Uprostřed chaosu stála vysoká, štíhlá mladá žena, kterou Eliza poznala jako 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS509302