Jeho šéf, pan Kalousek, se ptá: „Už dva dny, nebo jak dlouho, tě hledáme. Zmizel si a nejsi. Tak, co je s tebou, člověče?“ „Jo, co je s vámi, člověče?“ vstoupí do hovoru plukovník. „Z vás to tedy leze, jak z chlupatý deky!“ řekne Dušková. „No. Jak to říci? V sobotu jsem jel na zakázku do Ouvozic, že prý je tam vypáčený kostel. Ale neudělal jsem jí! Tu zakázku. Prostě,“ povídá potichu Jindra Novák. Pan Kalousek se ptá: „Proč?“ Jindra mlčí. Kouká do země a neví, co říci. „Řekni mi prosím tě, proč jsi neudělal zakázku, na kterou jsem tě vyslal?“ ptá se pan Kalousek. Do všeho vstoupí plukovník: „Proč? Chcete vědět proč? Já vám to rád povím. Já to totiž vím. Zde máme před sebou rozuzlení celého příběhu. Všechny potůčky důkazů se nám slévají do řeky pravdy, “ řekl plukovník a ukázal na faráře: „Pane faráři, nemám pravdu?“ „Máte,“ vzdychl farář a dodává: „Pravda vždy vyplave na povrch. Jako mrtvé dítě v rybníce. Vždy!“ „Ano, ano. Tak to je. Případ je vyřešen!“ řekne plukovník. Kapitán se ptá: „Ale jak to tedy je? Řekněte nám to, prosím!“ „Řeknu, ale…,“ povídá plukovník, sáhne na stůl pro reklamní leták místního hypermarketu a dodá: „…až po REKLAMÁCH!“ A sedne a začne číst reklamní nabídku. „Pa dam, pa dam. Dam dam dam,“ pozpěvuje si Dušková. Lexauryn se ptá: „Zatím si dojdu na WC, ano?“ „Tyhle reklamy nám byl čert dlužen. Vždy v nejlepším!“ vzdychne kapitán. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS509166