Výklad, který jsme dostali, byl tak obsáhlý, že už se nenašel žádný zájemce, který by se byl rád ještě něco dověděl. Nikdo se nepřihlásil a paní průvodkyně se s námi rozloučila. Ještě než odešla, upozornila nás, že v pět hodin je zavírací hodina a do té doby musíme zahradu opustit, načež nám popřála krásnou volnou procházku mezi fontánami. Zatleskali jsme jí a ona odešla. Ještě několik minut si všichni prohlíželi mozaiky a pak už konečně někteří začali pomalu opouštět jeskyňku a trousit se do zahrady. Dělal jsem, jako že jsem ohromně zaujatý, dokonce nejvíc ze všech, abych tam pod tou záminkou Cristínu udržel. Jakmile už nikdo jiný kromě nás v jeskyni nebyl, měli jsme konečně volný prostor k tomu, abychom si popovídali. „Člověk má z toho výkladu pocit, že na lásku snad měli právo jen bohové a stejně to vždycky špatně dopadlo. Nezdá se ti?“ obrátil jsem se na ní. „Víš, ty báje jsou pěkný, ale já už ničemu nerozumím!“ „Jak nerozumíš?“ „Tak jestli bys to rád slyšel, moje báje by zněla asi takhle: Bůh Zeus se zamiloval do mladé nymfy Cristíny, která jeho lásku opětovala a začala s ním žít. On ji miloval tak vášnivě, že si nepřál, aby se cokoli na tomto vztahu měnilo, nebo aby kdokoli mezi ně vstoupil. Ona však, kromě toho, že byla nymfou, zároveň byla i ženou a ze své přirozenosti si přála mít dítě. Zeus byl ale velmi žárlivý. Nejen na svůj život, ale i na svou vášeň. Nechtěl ničemu ustoupit a o nějakou ze svých potřeb a žádostí přijít. Bál se, že dítě by všechno, to, co 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS509140
miloval, ohrozilo. Proto o něm nechtěl nic slyšet a bránil své milované nymfě počít. Její touha po dítěti však sílila. Napřed čekala a doufala, že Zeus svůj postoj změní, ale jak šel čas, nic se neměnilo a touha Cris po dítěti zastínila její lásku k Diovi. Když cítila, že její mladost začíná vadnout jako květ a plodných dnů ubývá, byla nešťastná a nakonec po dlouhém rozvažování Dia opustila. Ten byl velmi překvapený a zdrcený, ale po nějakém čase se opět zamiloval, a protože byl muž, jehož plodné dny nikdy neskončí, počal s novou milenkou dítě. Nymfa Cris však, ke svému neštěstí, už nikdy nedokázala své vysněné dítě počít.“ Cristina domluvila a já jsem na ní koukal jako blázen. „Jak dítě? Alessandro má dítě?“ „Ano, představ si, že ano! Alessandro má dítě.“ „Vždyť vždycky tvrdil, že hlavně nikdy, ale nikdy, nechce mít děti!“ rozčílil jsem se. Vůbec mi to dítě k Alessandrovi nesedělo. „Ano, to tvrdil. Přišla jsem kvůli němu o svá nejlepší léta, aby mi pak skoro v padesáti zavolal, že si pořídil dítě!“ „To mě mrzí, Cristino!“ „Je to prostě smůla. Byla jsem tak hloupá. Naivní. A nakonec nemám nic. Žádnou rodinu. Žádný dítě. Žádného partnera. Prostě nic!“ „Ne, to nesmíš takhle brát!“ „A jak to mám podle tebe brát?“ Slzy nahradila slova. Místo pláče se Cristína rozčílila. A já vlastně taky.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS509140
„Ale zato ty přece vůbec nemůžeš!“ plácnul jsem alespoň něco, abych ji nějak podpořil. Jenže moje slova v téhle situaci vyzněla tak nějak chabě… Je mi jí vážně líto, a už vůbec nemůžu pochopit, jak je možné, že někdo, kdo nechce mít děti, je pak má. Já jsem je taky nikdy nechtěl, nechci je ani teď, a taky proto je nemám! Proč bych najednou měl měnit svůj postoj? Kdybych tak dobře neznal Aleho, mohl bych si myslet, že je Cris hysterická a dost přehání, ale právě proto, že jsem ho poznal až moc dobře, přišlo mi to jeho založení rodiny, jako pěkný podraz. Proto mi docela rychle došlo, jak je tahle situace pro Cristinu nespravedlivá. „Ale můžu. Můžu si za to sama! Měla jsem si to dítě prosadit, nebo opustit Alessandra dřív a ne až po patnácti letech. Jenže to vím až teď.“ „Je to on, kdo se zachoval nefér!“ pokusím se zase něco říct. „A co z toho mám? Nic. On byl nefér a co?“ Cristina se odmlčí. Ani já nemám slov. Tak rád bych ji nějak podpořil. Jenže cokoli, co řeknu, vyzní v tuto chvíli hloupě a zbytečně. Mlčíme. Pak mně dojde, že ticho není dobré. Nemůžeme tady, teď, po tom všem, co bylo vyřčeno, sedět v tíživém tichu. Ne, to nesmím dopustit!
100 Ukázka elektronické knihy