„Ano, jindy,“ souhlasil i on. A pak – ano, pak se k ní trochu naklonil. Jejich rty od sebe najednou dělil jen kousíček. Vtom se zarazil, nechal ji pohlédnout do hlubin svých téměř černých očí a čekal na její souhlas, nebo jí to tak alespoň připadalo. Byla to Kim, kdo překonal posledních pár centimetrů. Přiložila své sluncem rozpálené rty na jeho chladná ústa. Nebyla měkká, jeho rty a chlad mužské kůže nápadně kontrastovaly s jejím teplem. Luca jemně přitáhl Kim k sobě a ovinul jí ruku – jen jednu – kolem pasu, ne příliš pevně, aby se mohla jeho dotekům vyhnout, kdyby chtěla. Ale to ona samozřejmě nechtěla. Přitiskla se k němu, kůži na kůži. Překvapilo ji, jak bouřlivě na Lucu reagovala, jak nebývalé horko jí projelo tělem, když pochopil její pozvání a objal ji oběma rukama. Jazykem jí přejel po dolním rtu a chladnou rukou ji hladil po páteři. Jejich polibek byl stále vášnivější a naléhavější. Kim vycítila, že líbání nezůstalo bez následků ani pro něho. I na jeho těle bylo jasně vidět, jak moc po Kim touží. Oddělili se jen váhavě, po chvíli, která se zdála být věčností plnou doteků a polibků. Oba těžce oddechovali. Kim pocítila příval touhy. Chtěla natáhnout ruku, dotknout se Lucova piercingu, prozkoumat jeho hrudník a cítit ještě víc z toho, co se jí teď nabízelo. Zároveň byla sama sebou překvapená. Nemyslela si snad před pár dny, že je tu jen Dirk, Dirk a zase Dirk? Teď, když se na Lucových dokonale zaoblených ramenou třpytily nesčetné kapky vody, si uvědomila, že už vůbec nemyslí na Dirka, i když… No… Kdy si byli naposledy blízcí, ona a Dirk? Kdy si naposledy vyměnili důvěrnosti, které přesáhly rámec jen letmo ukradených polibků? Nebyla snad posledních šest týdnů, ne-li dva měsíce, v popředí zájmu kampaň Chocolate Chase? 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS509111
Kim si svůj protějšek pozorně prohlédla: Kolem očí mu objevila drobné vrásky od smíchu, které se s přibývajícími léty jistě prohloubí. Rty měl mírně vykrojené nahoru a dodávaly mu optimistický výraz. Protože se ráno neholil, zesiloval tmavý stín vousů vedle téměř černých vlasů dojem divokosti. Luca byl bezesporu velmi pohledný muž. Naklonila se, aby ho znovu políbila, a on polibek bez váhání opětoval. „Přivádíš mě k šílenství.“ Jeho hlas byl jen pouhým šuměním u jejího ucha. Znovu se přitiskl ke Kim, prudce ji políbil, a dokonce ji jemně kousl do spodního rtu. „Pojď, vrátíme se.“ Luca se z ničeho nic vymanil z jejich vášnivého objetí. Kim nevěděla, jak si to má vyložit. Jeho náhlý ústup ji zmátl, ale Luca už byl po dokonalé šipce zpátky ve vodě a u paddleboardů. Že by se mu nelíbila zase až tak moc, jak si namlouvala? Cítila se trochu nepříjemně dotčená. „Kim?“ Líbilo se jí, jak vyslovuje její jméno, to i bylo maličko prodloužené. Nikdo to tak nikdy nevyslovoval, jen on. Bylo to trochu zvláštní. Skočila do vody, celá se ponořila a doplula ke svému prknu, které už pro ni Luca připravil. To byl ale polibek, pomyslela si. Studená voda byla to pravé, co potřebovala k tomu, aby zahnala vnitřní žár. Lucovi se podařilo roznítit její vášeň pouhým dotykem rtů. Ale teď se rozhodla, že cestu zpátky využije k tomu, aby se zchladila a zklidnila. Vtom si vzpomněla na Sirmione, na to rajsky romantické místo, jak říkal Luca, místo, kde byl se svou dívkou. Tam, kde v ní ještě před chvílí převládalo příjemné uvolnění, se najednou rozhostilo jen 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS509111
těžké prázdno. Jak jen mohla znovu políbit zadaného muže? Najednou se na sebe zlobila. Kim sama vytáhla svůj paddleboard z vody a odnesla ho do Lucovy chatky. Popoháněl ji vztek, který jí zuřil v nitru. Cestou zpátky nepromluvila ani slovo. Byla tak hloupá! Copak je dobrá jen jako hrdinka „věčně tajného románku“? Proč se tak chová? Proč se na něj prostě nevykašle, jak by to měla udělat žena vyznávající patřičné hodnoty, vždyť je to zadaný muž? V hlavě jí divoce vířily myšlenky: Jsou všichni muži mizerní parchanti? Copak nikdo z nich není slušný a nechová se morálně? „Kam to prkno patří?“ Zněla rozzlobeně a chladně, stejně jako se právě cítila. „Prostě ho polož na podlahu.“ Luca, který ji následoval, také držel v ruce svůj paddleboard a nyní ho opatrně pokládal na zem. „Rozeberu ho a vypustím z něj vzduch.“ Přešel k jejímu prknu. Rychlým pohybem sundal malou ploutev, která stabilizovala prkno ve vodě. Pak vpředu otevřel velký ventil a vzduch unikl s tak hlasitým syčením, až sebou Kim škubla. Když pak paddleboard sroloval, byl tak malý, že by se vešel do středně velkého batohu. „Šikovné, že?“ Luca se na Kim podíval neochvějně přátelským pohledem. Zdálo se, že si ani neuvědomuje, že Kim ublížil, když ji tam nechal sedět jako něco nechtěného. Zvažovala, že mu to řekne – ale k čemu by to bylo? Jen proto, že jí připadal přitažlivý a krátce se políbili? Stejně se brzy vrátí domů a tenhle flirt záhy pustí z hlavy. Jejím problémem byla pouze zraně99
Ukázka elektronické knihy