Jistěže ne všechno uměla, spíše naopak, ale rychle se učila a já jí nikdy nic nevyčítal, na to je moje nátura příliš mírná, nesnášející konflikty. Řešení sporů jsem si šetřil na Poldíka, který se začal trucovitě vymezovat vůči guvernantce a chodil žalovat matce, když na něm chůva něco vyžadovala i přes jeho vůli – většinou převlékání se z pyžam, když byla neděle, to by byl nejraději v pyžamu celý den. Nebo začal nesnášet koupání a mytí vůbec. Krista se koupala ráda, ostatně se koupávali spolu, ale jednou odmítl do vany vlézt a trvalo to týden. Toho křiku, co si to vzalo! A tolik vadění mezi mnou a Blankou, která poté, co šly děti spát, začala s výčitkami, že je neumím vychovávat. Jaképak vychovávat? Mohl jsem vylítnout z kůže. Kluk se má umejt, a hotovo. Když jsem byl dítě, o něčem takovém se nesmělo muknout, prostě se šlo do lázně, a hotovo. Čistota je základ zdraví. Nato jsem Poldu vytáhl z postele, a jak byl, v pyžamu, jsem ho odnesl do koupelny a ve vaně ho celého osprchoval studenou vodou. Řval tak, že na nás zabouchali sousedi shora, a pak mi vyčítal, že jsem ho chtěl utopit. Dva dny po této události a velkém tichém napětí, kdy děti držely s matkou i guvernantkou proti mně, se Blanka pokusila o smír, sama šla napustit vanu, v kotli zbyla horká voda, protože se koupalo pouze jedno dítě, a vyzvala mě, abych si tam vlezl s ní. Tak jsem to udělal v jakési bláhové představě něčeho erotického, co by mohlo vyjít, když nejsme v posteli, ale ve vaně, kde se dá třeba zapomenout na náš vzájemný ložnicový chlad. Ale pak jsem tam seděl s koleny u brady a připadal si jako blázen, který se snaží zopakovat partnerské chování z doby před šesti sedmi lety, ale přitom má pořád tu
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS508764