Vybrané indikátory herního výkonu v tenisu, vizuální vnímání a anticipace (Ukázka, strana 99)

Vaverka et al. (2003) uvedli, že počáteční pohyb na profesionální úrovni tenisu je přibližně 0,3 s, když hráči čelí prvnímu a druhému podání.

Také Renshaw et al. (2007) prokázali rozdíly v zahájení pohybu, když pálkaři v kriketu čelili nahrávacímu stroji. Zahajovali totiž své pohyby dříve ve srovnání s nadhazovačem. Také se zdá, že hráči používají vizuální informace z rychlosti pohybu rakety před jejím kontaktem s míčem a z jiných pohybů podávajícího hráče (Shim et al. 2005b, 2006), protože si mohli dovolit pozdější zahájení pohybu ve srovnání s nahrávacím strojem. Oproti tomu Pinder et al. (2009) zjistili, že zahajovací pohyb kriketových pálkařů začal později, když čelili nahrávacímu stroji, protože se hráči potřebovali přizpůsobit informacím o letu míče. Ke stejnému zjištění dospěli Shim et al. (2005a), podle nichž zkušení tenisté zahajovali v případě nahrávacího stroje svůj pohyb později. S tím může souviset i rychlost míče použitého nahrávacím strojem, které čelí hráč.

Je možné, že v případě pomalu letícího míče si může hráč dovolit zahájit své pohyby později, ale rychle letící míč může způsobit pozdější reakci. Müller et al. (2009) u kriketových pálkařů naznačili, že pokud je rychlost míče větší, hrubé pohyby těla jsou vedeny předem na základě předběžných informací z úvodní části letu míče, kdežto jemné pohyby pro správnou pozici zásahu pálky s míčem určuje informace z pozdější části dráhy letu míče.

Doba nápřahu byla u hráčů čelící nahrávacímu stroji delší. Poměr zahájení pohybu a doby nápřahu byl 40 : 60 % proti nahrávacímu stroji a 45 : 55 % proti podávajícímu hráči. Renshaw et al. (2007) ukázali poměr trvání nápřahu a švihu dopředu – doba nápřahu byla kratší (47 : 53 %) u nahrávacího stroje než u nadhazovače (54 : 46 %). V našem případě byl tento poměr 77 : 23 % u nahrávacího stroje a 76 : 24 % u podávajícího hráče.

Doba švihu vpřed se pro obě podmínky v naší studii významně nelišila. Oproti tomu Renshaw et al. (2007) zjistili, že doba švihu vpřed byla delší ve skupině hráčů proti nahrávacímu stroji ve srovnání se skupinou proti nadhazovači. Gibson & Adams (1989) uvedli, že k zahájení švihu vpřed dochází dříve v situaci s nadhazovačem. Obecně můžeme vidět určité rozdíly v trvání určitých fází pohybu ve skupině s nahrávacím strojem a skupině odehrávající proti hráči v různých sportech (tj. kriketu a tenisu).

Změna informačních omezení v tréninku způsobila velké změny v propojení informací a pohybu vyvíjejících se mladých hráčů kriketu (Pinder et al. 2009). Použití nahrávacího stroje vedlo k tomu, že hráči konvergovali k nespecifikujícím proměnným (Beek et al. 2003), což 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS508680

zpozdilo vývoj a sladění se specifikujícími proměnnými (Araújo et al.

2007). Renshaw et al. (2007) tvrdí, že nácvik odpalování proti nadhazovačům umožní sladění informací z pohybů nadhazovače a bude podporovat získávání vhodného spojování informací pro odpalování v soutěžním výkonu; odpalování proti nahrávacímu stroji však bude mít za následek naladění se na informace o úvodní části letu míče, což povede k propojení informací a pohybu, které mohou být konzistentní, ale postrádají potřebné přizpůsobení vůči nadhazovačům.

Načasování pohybů přijímajícího hráče (nápřah) se mění u nahrávacího stroje. Při používání nahrávacího stroje se hráč chová odlišně než proti podávajícímu hráči. To ukazuje, že načasování úderu bylo jiné. Pinder et al. (2009) tvrdí, že používání nahrávacích strojů ovlivňuje načasování pohybu a koordinaci zkušených pálkařů kriketu a dalších sportovců. My můžeme toto zjištění podpořit, protože když hráči čelili nahrávacímu stroji, tak se u nich vyskytly rozdíly v zahájení pohybu a době nápřahu.

Bartlett (2003) tvrdí, že odpalování proti nahrávacímu stroji je odlišné ve srovnání s odpalováním proti nadhazovačům. K podobným zjištěním v softballu došli Carboch et al. 2022. Ti rovněž zjistili, že používání nahrávacího stroje může ovlivnit koordinaci pohybu pálkařů. Výsledky této studie jsou založeny na malém vzorku šesti druholigových hráček a nelze je považovat za zcela reprezentativní. S přihlédnutím k tomu autoři ve skupinové analýze zjistili, že hráčky byly ovlivněny nahrávacím strojem pouze v době trvání švihu vpřed. V individuální analýze každé hráčky ovšem zjistili, že jednotlivé hráčky byly ovlivněny v jiné fázi švihu. Některé měly významně rozdílnou vizuálně-motorickou reakci v zahájení pohybu mezi nadhazovačem a nahrávacím strojem, jiné měly významně rozdílnou dobu mezi došlapem přední nohy na zem a zahájením švihu vpřed. Jen jedna hráčka měla významně rozdílnou dobu trvání švihu vpřed při obou podmínkách.

Na základě těchto zjištění se zdá, že vizuální omezení ovlivňují hráče individuálně, zejména načasování různých fází švihu včetně zahájení pohybu. U těchto typů studií doporučujeme použít analýzy jednotlivých hráčů vedle skupinové analýzy (Dicks et al. 2017). Každý hráč také může získávat různé kontextové a kinematické informace (Morris-Binelli et al. 2020; Vernon et al. 2018) nebo může mít jinou strategii vizuálního vyhledávání, která ovlivní jeho akci (Murray & Hunfalvay 2017). Pro dovednost odpalování hráčů a hráček softballu jsou anticipační informace důležité k načasování švihu. Proto by si trenéři měli být vědomi problematiky nahrávacího stroje ve spojení s rozvojem kognitivních dovedností a motorických odpovědí. Z tohoto hlediska je vhodné zajistit při 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS508680

tréninku odpalování, aby dosáhlo motorické odpovědi za pomoci předčasné informace, a nikoli pouze tréninkem polouzavřených dovedností bez předčasné informace. Problematika je ovšem složitější, jelikož hráči mohou rozvíjet pomocí nahrávacího stroje i jiné dovednosti a schopnosti a jeho použití se odvíjí i od věkových zvláštností nebo části ročního tréninkového cyklu. Často není možné dosáhnout požadovaných tréninkových objemů pouze za pomoci nadhazovače, aby nedošlo k jeho zranění z důvodu přetížení.

Nahrávací stroje mohou být použity v různých sportovních hrách, jako jsou softball, tenis, baseball a kriket. Ukázali jsme některé rozdíly v načasování pohybu proti nahrávacímu stroji. Ačkoli existují kriketové studie, které se zabývají stejným tématem, je na podporu našich zjištění v tenisu zapotřebí dalšího výzkumu. Tento typ výzkumu by navíc měl být prováděn i v jiných sportech, kde je použití nahrávacího stroje během tréninku často běžné.

Závěr Nahrávací stroj ovlivňuje načasování pohybů hráče ve srovnání s podávajícím hráčem. Tato studie nám z hlediska načasování úderu ukazuje, že v případě omezení anticipačních zdrojů v době zahájení pohybu reaguje v tenisu hráč na zdrojové informace jinak. Při pokusu zasáhnout míč z nahrávacího stroje se změní koordinační vzorec dovednosti odehrání míče ve srovnání se situací při odehrání proti nadhazovači (Müller et al.

2015). Během nápřahu hráč na základě spojování informací a pohybu reguluje svůj pohyb. U švihu vpřed už nedochází k výrazným změnám, nedošlo k významnému rozdílu mezi nahrávacím strojem a podávajícím hráčem. Tato zjištění ukazují, že z hlediska rozvoje vizuálního vnímání a propojování informací a pohybu není vhodné používat nahrávací stroj, který by měl být v tréninku omezen jen na nezbytně nutnou dobu. Anticipační zdroje jsou totiž důležité pro správné načasování úderu.

Využití předběžných informací je závislé na úrovni dovedností hráče, je potřeba jim věnovat pozornost. V případě méně zkušených hráčů se tato pozornost věnuje jiným podnětům, zpravidla fundamentálním základům pohybu, aby správně zvládli odehrát míč (například se příliš soustředí na provedení vlastního švihu). Proto je cílený rozvoj anticipace možný až od určité úrovně poté, co je hráč vystaven dostatečné praxi, jeho základní dovednosti odehrání míče jsou zautomatizované a může tak věnovat pozornost předběžným informacím (Broadbent et al. 2019).

100 Ukázka elektronické knihy