98
b. t. b r a d f o r d
•
nástrahy
minulosti
„To ano,“ přikývla babička. „Tak bravo, Jamesi! Ty chceš tedy odejít ze společnosti pana Malverna, abys spravoval nějaký krámek v Hullu?“ James babičku dobře znal a ihned si všiml, že je v té otázce skryté pousmání. „Ne, budu pro Malverna pracovat dál. Potkal jsem v Hullu mladou ženu a ta tam pro mě bude pracovat. Je to módní návrhářka a chtěla by v mém obchodě prodávat i svoje věci. Takže ušetřím za její mzdu.“ „Tak to je jako dar z nebes, Jamesi,“ nadchl se Philip. „Jsem rád, že nemusíš platit ještě mzdu. A kdopak to je?“ „Jmenuje se Felidia Spellingová a je moc milá.“ James se obrátil k Esther. „To tvoje sestra, naše milá pratetička, mi ji doporučila. Felidia pro Venablesovy taky občas šije a prý je velmi šikovná.“ „To je dobrá zpráva,“ zašeptala babička a pousmála se. „A gratuluji, zdá se, žes ani trochu nezahálel.“ Během oběda probrala rodina vše, co se dalo. Zaměstnavatele, sousedy, příliš pomalou stavbu nového mostu Tower Bridge nebo Harryho novou restauraci. Po chvilce se James obrátil na strýčka George. „Měl bys nám taky povyprávět, kam se chystáš příští týden a co hezkého píšeš do dalších vydání.“ „No ano, povídej, strýčku!“ zvolal Eddie, který chtěl být neustále slyšet. „Ale nic tak světoborného,“ odpověděl George jako vždy skromně. „Pojedu vlastně jen do Skotska na Balmoral.“ „A jak se tam dostaneš?“ ptal se Eddie. „Vlakem do stanice Ballater a odtamtud už celou skupinu novinářů dopraví až na hrad Balmoral.“ „Za královnou Viktorií?“ třeštil oči Eddie. Rodina kolem stolu se tiše zasmála, ale George odpověděl stejně vážným tónem. „To přímo ne. Mám ale napsat o tom, že princ z Walesu jede navštívit svou matku. Oni spolu ne vždy dobře vycházejí a můj editor si myslí, že
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS508178