98
Darby Kane
Pete si naposledy povzdychl, a pak pohodil hlavou k Lilině prázdné kancelářské židli rovnou za prosklenou kanceláří, ve které stáli. „Není tu?“ „Lila?“ Žena pokrčila rameny. „Měla by být?“ „Jak se jmenujete?“ Ginny už tahle diskuze otravovala. „Christina Torresová.“ Narovnala si jmenovku. „Patří mi tato firma a Lila tu pracuje.“ Zaváhala, než dořekla: „Teď tu ale není.“ Jasné, stručné a naprosto k ničemu. Ginny si nemohla pomoct, udělalo to na ni dojem. Prohlédla si majitelku od hlavy k patě. Bylo jí přes čtyřicet, možná přímo padesát, a na sobě měla bílou hedvábnou halenku. Působila vyrovnaně a spořádaně jako někdo, kdo dokáže tu zatracenou bělost udržet celý den bez jediné skvrnky od inkoustu. Ginny se ta schopnost zamlouvala a stejně tak i dokonale upravené černé vlasy splývající těsně nad ramena. Nedostatek užitečných informací? To už bylo horší. Polkla jízlivost v hlase a pokusila se ještě jednou. „Ozvala se vám dneska Lila, paní Torresová?“ „Dneska ráno tu byla.“ Ginny cítila, jak se jí vytrácí trpělivost. „A?“ „Říkala, že Aaron nebyl pár dní doma ani v práci.“ Christina se opřela ve velkém koženém křesle. „Řekla jsem jí, ať si vezme tolik času, kolik bude potřebovat.“ „K čemu?“ zeptal se Pete. Christina přimhouřila oči, jako by se neúspěšně snažila skrýt pohoršení. „Promiňte?“ Tak to by stačilo. Ginny se natočila přímo ke stolu. Když se Christina pohnula, aby měla lepší výhled do vedlejší kanceláře, Ginny ukročila stranou a zastínila jí výhled. To
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS508117