98
E M M A
H A U G H T O N
•
N E Ž
P A D N E
T M A
„Provedu,“ řekne, věnuje mi krátký pohled a opět se soustředí na práci. Je očividné, že mu je naše konverzace nepříjemná. Byl to on? přemítám, když se zvednu a zamířím do kuchyně. Šmejdil v mém pokoji Tom? Přestaň, Kate. Takhle nepřemýšlej. Mohl to být kdokoliv. Vezmu si Caroinu radu k srdci a připravím si velký sendvič se sýrem a nakládanými okurkami. Chci si k tomu uvařit čaj, jenomže v kuchyni už žádný nezbyl. Zamířím tedy do skladu pro novou krabici s čajovými sáčky, přičemž se snažím všechny starosti pustit z hlavy. Když dojdu zpátky do kuchyně, zavadím loktem o tác položený na nerezové lince, a ten s hlasitou ránou dopadne na zem. Krucinál! Zírám na způsobený svinčík – po celé podlaze se lesknou rybí filety. Na tácu nejspíš rozmrzaly filety k večeři. Popadnu tác, začnu roztroušené kousky sbírat, potom je ve dřezu opláchnu a doufám, že si toho nikdo nevšimne. Koneckonců tohle místo je naprosto čisté, takže se nemůže nic stát. „Co to děláš?“ Polekaně se točím a spatřím Rajiva. „Moc se omlouvám,“ špitnu zahanbeně. „Chtěla jsem si udělat čaj a převrhla jsem tác.“ Mlčí, oči upírá na rozházené kousky ryb. „Nech to být,“ řekne stroze. „Rajive, já –“ „Nemusíš se omlouvat.“ Zvedne tác a obsah vyhodí do koše. „Vymyslím pro Toma něco jiného.“ To snad ne. Úplně se mi vykouřilo z hlavy, že Tom má dnes narozeniny. A to jsem s ním před chvílí mluvila. Rajiv mu zjevně chystal nějakou specialitu a já to celé zkazila. „Pomůžu ti.“ Rozhlédnu se po kuchyni a hledám nějakou inspiraci. „Ne,“ odsekne. Dělá, co může, aby vztek udržel pod kontrolou. Do očí se mi nahrnou slzy. „Dovol mi, abych –“ „Nech to být, Kate. Prosím!“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS507061