Praha neznámá V (Ukázka, strana 99)

33 29

32

32

21

30 32

31 24 28

25 22

22

22

26 23

27

1 Zastávky MHD Hanspaulka 2 Houtyš (obr. 45–47) 3 Vila vrchního rady ministerstva železnic (obr. 48, 49 ) 4 Zlatnice – Šipkapas (obr. 51–53, 55–57) 5 Zbouraná kaple Nejsvětější trojice (obr. 58) 6 Vila projektovaná Antonínem Mendlem (obr. 59, 60) 7 Vila grafika Josefa Solara(obr. 61) 8 Zdravé bydlo (obr. 62) 9 Vestavěná kaplička (obr. 64) 10 Perníkářka (obr. 65) 11 Kaple svatého Michaela Archanděla (obr. 66) 12 Linhartova vlastní vila (obr. 67–75) 13 Rosůlkova vila (obr. 76, 77) 14 Vila v Tylišovské (obr. 78) 15 Domy ve stylu socialistického realismu s domovními znameními (obr. 79) 16 Dům projektovaný Evženem Linhartem (obr. 80) 17 Škola (obr. 82) 18 Dům projektovaný Josefem Karlem Říhou (obr. 83) 19 Vila projektovaná Aloisem Dryákem (obr. 84) 20 Bývalá hájovna (obr. 85) 21 Sokolovna (obr. 86) 22 Areál zbořeného hotelu Praha (obr. 87) 23 Vlastní dům Antonína Engela (obr. 88) 24 Zdařilá replika prvorepublikové vily (obr. 89, 90) 25 Vila Oldřicha Blažíčka (obr. 91) 26 Vila Milouše Jakeše (obr. 92) 27 Vila Heleny Zajíčkové (obr. 93, 94) 28 Vila projektovaná Karlem Caivaisem a Vladimírem Weissem (obr. 95) 29 Kotlářka (obr. 96, 97) 30 Vila Vlasty Buriana (obr. 98, 100, 101) 31 Rustikální vila (obr. 102) 32 Areál francouzských škol (obr. 103–110) 33 Zastávka MHD Na Santince (Zdroj: mapy.cz)

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS506734

P R A H A

N E Z N Á M Á

51

52

V

53

54

Ta, jak záhy poznáme, měla svůj význam, neboť asi po 150 metrech narazíme na žalostné zbytky kdysi slavné viniční usedlosti Zlatnice, do roku 2013 památkově chráněné. Zlatnice v minulosti ukrývala vyhlášený zájezdní hostinec s výhledem do Šáreckého údolí. Byl znám zejména mezi tehdejšími pražskými německými studenty, ale mezi jeho štamgasty se řadili i umělci, fotografové a divadelníci.

scházeli se svými německými přáteli. Ti, když pak měli cestu do Prahy, tak se za nimi stavovali na Zlatnici. Původně je pan Milde hostil pivem z nedaleké hospody. Zřejmě aby se tolik nenaběhal, rozhodl se postupem času provozovat vlastní živnost. Na rozdíl od jeho zemědělských pokusů na nehostinných polích Horní Šárky začal jeho hostinec záhy vzkvétat. Doporučovali si ho mezi sebou pražští němečtí studenti, takzvaní buršáci.

Tito buršáci se sdružovali do spolků, což bylo kolikrát trnem v oku českému obyvatelstvu, a tak mezi nimi vznikaly konflikty národnostního charakteru. Zdejší hospoda byla citadelou oněch buršáků (54).

Název usedlosti vznikl prozaicky, hned dva majitelé usedlosti byli totiž zlatníci. Prvním byl Gabriel Geltenhauer v letech 1660–1690, druhým zlatníkem byl pak Mořic Milde a jeho manželka, kteří se zde usadili roku 1879. Byl to právě Milde, kdo stál za vznikem hostince Šipkapas (51, 52). Samotné pojmenování vymysleli zdejší hosté, jimž okolní krajina připomínala průsmyk v Bulharském pohoří Stará planina zvaný Šipka. Nu a německy se průsmyk Šipka řekne Schipkapass (53). Milde sem sice přišel s úmyslem zkusit štěstí v zemědělství, náhoda však tomu chtěla, že postupně založil hostinec. Jelikož manželé pocházeli z tehdy německého Litoměřicka, hojně se

Jak už to tak u dobrých hospod bývá, bylo fungování hostince opředeno povídačkami, historkami a legendami. Například o jednom z častých štamgastů, fotografovi Janovi Mulačovi, který prý dokázal v Šipkapasu propít dva dny a dvě noci a přitom nebyl pod obraz.

Tuto skutečnost údajně na požádání dokládal tím, že před užaslými diváky metal salta.

O známé osobnosti zde tedy nouze nebyla.

Když se Franz Kafka s konečnou platností 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS506734

N E J V Ě T Š Í

P R A Ž S K Á

V I L O V Á

Č T V R Ť

H A N S P A U L K A

56

55

57

rozešel se svou dlouholetou přítelkyní Felice Bauerovou, zašel právě sem zapíjet svůj smutek. A pro jistotu si s sebou vzal kumpána, Maxe Broda, neboť ve dvou se to lépe táhne.

Majiteli se zase přezdívalo Osman Paša, jeho manželce Sulejka a kuchařce Zorajda. Toto pojmenování prý vzniklo tak, že jednoho dne obsluhoval hostinský své hosty s červeným fezem na hlavě, který byl zástavou jednoho ze štamgastů za nezaplacený účet z předchozího dne (55). Mořic Milde byl znám svým bujarým drsným humorem, ale zákazníky si dle dobových dokladů vždy předcházel. Za hezkého počasí Mořic Milde ohlašoval západ slunce, jako by to byla objednaná podívaná, a když měl náladu, vybíral za zvlášť povedené západy poplatek (56). Hostinec byl ve své době zmiňován nejen v tisku, ale mluvilo se o něm i v německých básních. Spisovatel Karl Hans Strobl, který pocházel z tehdy německé Jihlavy, o něm dokonce napsal knihu. Knihu pojmenoval jednoduše – Schipkapass.

Z jejího textu se dozvíme cenná svědectví o provozu hostince. Strobl byl v době studií buršák, po celý život pak byl znám svými protičeskými a nacionalistickými postoji.

58

51 Hostinec Šipkapas 52 Pohled na Šipkapas nad Šáreckým údolím 53 Šipkapas se svými majiteli 54 Rituál německých studentů v Praze, malba Oscara Rexe (verze 1900) 55 Hostinský Moritz Milde alias Osman Paša se svou manželkou Annou alias Sulejkou 56 Osman Paša a Sulejka se svými hosty před Šipkapasem 57 Žalostný stav usedlosti Zlatnice dnes 58 Kaple Nejsvětější Trojice v roce 1958

(Zdroj: https://pamatky.praha.eu/jnp/cz/pamatkovy_fond/ usedlosti_na_uzemi_hlavniho_mesta_prahy/dejvice/index.html)

59 Průčelí vily podle projektu Antonína Mendla 60 Zaoblený rizalit směrem do zahrady 61 Vila grafika Josefa Solara 99

Ukázka elektronické knihy