JAYCI LEE
mohla pracovat pro Hansol. Nemůžu se dívat na to, jak jí všechno ničíš.“ „Cože? Nikdy bych jí neublížil! Nikdy a nijak!“ Michal jen skřípal zuby. „Věřím, že to neděláš schválně. Jenže jestli se do tebe zase zamilovala a ty jí zlomíš srdce podruhé, nevím, nevím, jak to s ní zacvičí.“ „Je dospělá a ví, co chce. Ty ani Garrett jí nemůžete poroučet, s kým má chodit.“ Neovládal se a zatínal pěsti. „Chápu, že máte s Garrettem syndrom staršího bratra, který sestřičku přehnaně ochraňuje, takže se k tomu nebudu dál vyjadřovat. Nicméně jestli se pokusíš do našeho vztahu nějak zasahovat, ujišťuju tě, že nezůstanu sedět a jen tě zdvořile poslouchat.“ „Doufám, že už nebudu muset nic podobného nikomu říkat. Není to zrovna můj šálek čaje. Navíc pokud budu mít potřebu znovu zasáhnout, pochybuju, že by bylo dost prostoru pro mluvení.“ Michael se musel uchechtnout. Colin mluvil smrtelně vážně. Nemohl mu to vyčítat, ale byl úplně mimo mísu. Adelaide do něj přece nikdy nemohla být zamilovaná! Při tom pomyšlení se mu bolestivě svírala hruď. Byla do něj zabouchnutá v letech, kdy věřila na jednorožce a mořské panny! On byl zase v podobném věku zabouchnutý do své třicetileté chůvy! „Už jsi vykonal svou povinnost mužského příbuzného? Připadá mi totiž, že oba potřebujeme další pivo.“ „Ano, skončil jsem.“ Colin si vděčně vzal další studenou láhev. „A prosím tě nezmiňuj se o tom Adelaide. Kdyby to zjistila, zabila by mě.“ „To ti věřím. Vypadáš vyděšeně. Překvapuje mě, žes riskoval její hněv.“ „Protože ji mám rád. Klidně to risknu. Jenže nezapomínej, že po naší babičce je Adelaide druhá největší drsňačka na světě. Ta se sebou nenechá orat.“ 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS506449
UTAJOVANÝ POMĚR
Znovu se ozval zvonek. Colin jen sakroval. „Řekni jí, že jsem přišel kvůli reklamě pro mé kluby.“ „Ani omylem. Proč bych tě kryl? Přijal jsem tvé výtky jako džentlmen, ale zbytek je na tobě.“ Colin jen klel pod vousy. Michael šel otevřít a stačil mu jediný pohled, aby se mu zatajil dech. „Adelaide…“ „Michaeli!“ Postavila se na špičky, jako by ho chtěla políbit. Položil jí ruku na rameno, zavrtěl hlavou a poněkud hlasitě pronesl: „Nevěřila bys, kdo mi přišel vypít mé skvělé pivo!“ Zvedla obočí a němě vyslovila otázku: Kdo? „Colin,“ zašeptal. Hlasitěji dodal: „Pojď dál, hned ti ho ukážu.“ Adelaide ho zatahala za rukáv. „Panebože, dnes mi volal! Odbyla jsem ho, že jsem unavená! Co si pomyslí?“ „Pomyslí si, že jsem na tebe naléhal, ať se i přes svou únavu stavíš, abychom oslavili tvé geniální návrhy.“ „Colin to už ví. Nikdy by nikomu nic neřekl. Jenže já chci, aby to bylo naše tajemství. Nechci se o tebe s nikým dělit ani takhle.“ Byla rozkošná. Neubránil se pokušení a políbil ji. Hned od ní odstoupil a omlouval se. Jakmile došli do kuchyně, Colin se napůl postavil u své vysoké stoličky u pultu a uvítal Adelaide objetím. „Copak tady děláš, sestřenko?“ „Jsem moc ráda, že se tady dnes všichni setkáváme. Můžeme si dát oslavnou večeři a popovídat si o vývoji v našich plánech, než padnu.“ „A kdo říkal, že mám dost jídla i pro našeho nezvaného hosta?“ pronesl napůl vážně Michael. Chtěl mít Adelaide pro sebe a hrozilo, že bude celý večer 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS506449
JAYCI LEE
dost rozmrzelý. „Ale jestli si přejete, můžu trochu zvětšit steak, aby bylo dost pro tři, a ještě třeba opéct krevety.“ Adelaide se posadila po jeho pravici. Cítil, jak je napnutá. Musel se ovládat na nejvyšší míru, aby se jí nedotýkal pod stolem, protože nechtěl uvádět Colina po jejich debatě do rozpaků. Aspoň jí krátce stiskl koleno, aby věděla, jak po ní touží. Ona mu na oplátku pohladila stehno, takže se málem udusil soustem, které kousal. „Jsi v pořádku?“ ptal se ho starostlivě Colin. „Jo,“ zachroptěl a pořádně se napil vína. Příčina jeho potíží jen naklonila hlavu a nacpala si do pusy krevetu, aby zamaskovala potměšilý úsměv. Když se rozruch uklidnil, hovor u stolu se stočil zcela přirozeně k nadcházející přehlídce. „Můj tým návrhářů má necelý měsíc na to, aby přišel s finálními modely. Jen nevím, jak vyberu jednoho vítěze, když jsou skvělí všichni.“ „To bude těžká volba,“ kývl Colin. „Mám pro tebe ale dobrou zprávu. Konečně se mi ozvalo pár mých kamarádů dýdžejů a prý moc rádi přijdou na tvůj dobročinný večer.“ „No páni,“ zakuckala se. „To je neuvěřitelné!“ „Víš, že někteří jsou špičkoví a populární. Všichni z nich budou šílet.“ „Moc děkuju,“ řekla mu Adelaide a rozkošný obličej jí rozzářila radost. Bylo na ní vidět, jak moc má bratránka v oblibě. „Dobrá práce, Coline,“ pochválil ho Michael. „Chce někdo dolít?“ „Myslím, že už jsme všichni plní k prasknutí, ne?“ odpověděl Colin a obrátil se na Adelaide. „Odvezu tě domů a pak se svezu taxíkem nazpátek pro své auto. Vyhovuje, Mikeu?“ „Jistě.“ Ani omylem to nevyhovuje! Ten mizera, si zase 100 Ukázka elektronické knihy