J A M E S P AT T E R S O N
&
CANDICE FOX
•
Z A Č N I S E P T ÁT
Doktor povzdechl, vytáhl knihu z podpaží a držel ji v obou rukou. „Překvapujete mě. Byl jsem u vás v pokoji, doktore, a viděl všechny ty certifikáty odbornosti. O loňských Vánocích byla každá druhá pohlednice pro vás od bývalých pacientů. Nepatříte přece k těm, co radí žij a nechej žít.“ „Prostě uvažte, že zmetků jako Cline jsou tisíce. Zničit jednoho situaci nevyřeší.“ „Pro mě ano,“ trval jsem na svém. Na to doktor už nic neřekl a odešel. Podíval jsem se na hodinky. Vrtalo mi hlavou, kde je Marni tak dlouho. Na textovku neodpověděla, a tak jsem poslal další. Susan mezitím už odstavila omáčku z plotýnky a ukládala lasagne do zapékací mísy. Snad to bylo vlivem vína nebo zvláštním klidem, který se ve mně rozhostil po doktorových slovech, položil jsem své pomocnici ruku na rameno. „Díky. Marni si pochutná. Kde jen hergot tak dlouho trčí?“ „Určitě se už vrací,“ přikryla mi Susan ruku dlaní, aby mě uklidnila. „Uvidíš, že než prostřeš, bude doma.“ Zašel jsem pro příbory a ubrousky. Právě jsem otevíral dveře jídelny, když spustila střelba.
KAPITOLA 34 Kulky pronikly přes venkovní dřevěnou fasádu a vnitřní obložení, roztříštily okna. Automaticky jsem šel k zemi. Netušil jsem, odkud se střílí. Skříňka vedle mě se s rachotem rozlítla na kusy a střepy skla pokryly jídelní stůl. Propukl chaos. Tlustý rukopis vylétl Angelice z rukou jako oblak peří. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS506173