98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS505453
Jak fotografovat kolibříky Fotografování kolibříků není tak složitá disciplína, jak se může zdát (je to naopak velmi jednoduché, pokud víte, jak na to). Většinu druhů nafotíte na krmítkách, které najdete skoro u každého ubytování, restaurace a kavárny ve střední a jižní Americe. Je zde několik možností, jak krmítka využít pro fotografování kolibříků. Plastová krmítka obsahují vodu s cukrem, po které kolibříci šílí. Na většině míst jsou provozovatelé krmítek ochotni připravit podmínky pro fotografy a krmítka vymění za květiny. Po instalaci vámi vybraných květů použijete opět vodu s cukrem v rozprašovači, kterou na ně nastříkáte. Kolibříci jsou na to zvyklí, takže budou v hojném počtu pózovat u kytek celý den a vy můžete fotografovat do padnutí. Květiny po nějaké době vyměňte, protože se na ně chytá i různý hmyz, a na snímcích to nevypadá dobře. S použitím stativu a dálkové spouště si můžete práci ulehčit ještě víc: stačí si zaostřit konec květiny, poté vypnout automatické ostření na objektivu a pak už pouze mačkat dálkovou spoušť, když se kolibřík přiblíží. V tomto případě doporučuji zvýšit clonové číslo, pro větší šanci dostat kolibříka do hloubky ostrosti. Pro tuto techniku můžete i použít širokoúhlý objektiv a fotit scénu hodně zblízka, protože kolibříci se vůbec nebojí. Po nějaké době vás to stejně přestane bavit, vezmete fototechniku „do teplých“ a budete fotit z ruky, protože je to větší zábava. V případě, že budete fotografovat kolibříky přímo na krmítku, musíte zvolit jinou taktiku. Je důležité komponovat scénu tak, aby krmítko bylo co nejvíce na kraji snímku, protože ho později vyretušujete. Některé druhy po nasátí „nektaru“ couvnou od krmítka a zastaví se ve vzduchu na jednu nebo dvě sekundy, a to je ten správný čas fotografovat. Plastová krmítka jsou ve většině případů červené, takže dávejte pozor při fotografování kolibříků s bílým bříškem, na kterém se červená barva odráží, a je vidět na snímcích. V obou případech (ať už budete fotografovat na kytkách nebo krmítkách), počítejte s velkým množstvím nepoužitelných fotek a odpadu. Proto je nutností mít dostatek paměťových karet s rychlým zápisem. Některé druhy kolibříků na krmítkách nepotkáte, proto na ně musíte vyrazit jinam. Obvykle však nemusíte chodit daleko, protože místní lidé vysazují ty správné kvetoucí keře všude v okolí ubytování. Rozhodně nemá smysl kolibříky nahánět a je lepší si počkat, až se rozhodnou pro vámi vybraný květ. Buďte trpěliví. Pokud budete chtít získat snímek opravdu raritního kolibříka, najměte si průvodce, který ví, kde se vyskytují, případně které květiny jsou pro ně nejvíce přitažlivé. Jelikož jsou kolibříci rychlými letci, tak doporučuji využít maximální rychlost vaší zrcadlovky. Minimální čas závěrky by měl být 1/1000 a více, kontinuální snímaní a neustále doostřování je nutností, pokud fotíte z ruky.
Kolibřík mečozobec (Ensifera ensifera) Canon EOS 1DX Mark II, Canon EF 500mm f/4 + Extender EF 1.4x III, f/5.6, 1/400 sec, ISO 1250 Ekvádor
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS505453
Kolibřík bělovousý (Phaethornis yaruqui) Canon EOS 1DX Mark II, Canon EF 500mm f/4, f/4, 1/800 sec, ISO 2500 Ekvádor
100 Ukázka elektronické knihy