4GMNCOPÉ UFøNGPÉ
ARIETTA 850 • Nový režim Carving Imaging zajistí realistický a ostrý obraz s jasným rozlišením tkáňových struktur pro časnou diagnostiku abnormalit.
• Kompresní elastografie (RTE) včetně měření poměru komprese tukové tkáně a potencionální léze (Strain Ratio).
• 2D Shearwave elastografie (SHWE) pro hodnocení elasticity lézí a přínos v diagnostice malignit.
• Detective Flow Imaging je unikátní způsob barevného mapování krevních toků s vysokou rozlišovací schopností, pro hodnocení vaskularity lézí i jejich okolí.
• MRI/USG fúze pro porovnání obrazů v reálném čase a potvrzení polohy léze. • Inovativní matrixová širokopásmová CMUT sonda, která zobrazí všechny vrstvy prsu najednou, ve zcela jasných detailech bez nutnosti výměny sond a bez ohledu na velikost prsu.
0123
Pro více informací kontaktujte obchodního zástupce divize Zdravotnických technologií na zt@promedica-praha.cz.
PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s. Novodvorská 136 142 00 Praha www.promedica-praha.cz
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS505253
Zobrazovací metody
11
Je silná komprese nutná? Dostatečná komprese je důležitá, je prostředkem ke správnému polohování, k eliminaci pohybu prsu a k dosažení co nejmenší tloušťky prsu při expozici. Platí: čím menší tloušťka (prozařovaný objem) prsu, tím nižší dávka, menší su‑ mace – překryv tkání, nižší podíl tzv. rozptýleného záření (výsledkem je vyšší kontrast). Bez komprese by byl podíl rozptýleného záření téměř dvojnásobný. Komprese také zamezí pohybu prsu během expozice, eliminuje tedy pohybové artefakty. Řada výrobců mamografických přístrojů se navíc snaží o maximální komfort pomocí různých zlepšení. Mezi ně patří různé nové typy kompresních desek, zajímavá je také možnost zvyšování a regulování komprese přímo pacientkou s využitím dálkového ovladače (systém GE Healthcare Pristina Dueta™). Optimální komprese může být nepříjemná, rozhodně by však mamografie neměla bolet! Zde jsou důležité zkušenosti a vstřícnost radiologické asistentky, komunikace s klientkou, šetrné a postupné stlačování. Vhodné také je, aby žena na plánované vy‑ šetření chodila v první polovině menstruačního cyklu, kdy jsou prsy méně citlivé.
Mamografie a dávka Dávka z ozáření, resp. radiační zátěž je u mamografie poměrně nízká a přínos vyšetření při řádné indikaci včetně screeningu zásadně převažuje nad teoretickou újmou. Poznámka: Dávka je malá i na štítnou žlázu, nedoporučuje se používání stínění – ochranného límce. Ten na pracovišti být nemusí, jeho aplikace často zhoršuje polohování při provedení mamografie a může výrazně negativně ovlivnit kvalitu snímku. V souladu s principem optimalizace, stejně jako u jiných radiologických metod, není cílem dosažení co nejnižší dávky za každou cenu, ale provedení vyšetření s tak nízkou dávkou, která je rozumně dosažitelná (a která zajistí dostatečně vysokou kvalitu obrazu a tím získání potřebné diagnostické informace – princip ALARA, as low as reasonably achievable). Součástí optimalizace je i zavedení, využívání a pravidelná aktualizace diagnostických referenčních úrovní. Jsou to úrovně dávek při různých tloušťkách prsu při vyšetření na daném přístroji za standardních podmínek. Při překračování se prošetřují příčiny vyšších dávek a zavádějí nápravná opatření (většinou kontrola či změna nastavení pří‑ stroje, případně techniky vyšetřování). Míru radiační zátěže stanovujeme pomocí veličin používaných v radiační ochraně, zde jen stručně. Poznámka: Orgánová dávka (Gy) popisuje dávku absorbovanou v určitém orgánu, ale nebere v potaz, jakým zářením byla dávka dodána, nehodí se tedy k porovnávání různých dávek, jejich účinků na jednotlivé orgány a druhů záření. Naproti tomu veličina ekvivalentní dávka (Sv) již bere v potaz kvalitu použitého záření. Pro stanovení ozáření lidského těla a z toho plynoucí pravděpodobnosti stochastických účinků slouží z ekvivalentní dávky vypočtená efektivní dávka (Sv). Zohledňuje, které orgány byly ozářeny, a jejich radiosenzitivitu – umožňuje sčítat a porovnávat míru ozáření z různých zdrojů a způsobů ozáření člověka. Pro představu typická efektivní dávka u mamografického vyšetření je asi 0,4 mSv, při‑ bližně stejná jako u snímku hrudní páteře či kyčle, u vyšetření tlustého střeva (irigografie) 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS505253
11
Screening a diagnostika karcinomu prsu je desetinásobná (4 mSv), u CT mozku přibližně podle použité techniky čtyřnásobná, u CT břicha desetkrát až dvacetkrát vyšší. Poučné je srovnání s ozářením z přírodního pozadí (dávka, kterou běžně obdrží člověk žijící na Zemi – například z kosmického záření, radionuklidů v těle, radonu aj.). Při jednom mamografickém snímku je obvyklá střední dávka v prsu (v závislosti na tloušťce prsu, denzitě a typu projekce) v rozmezí asi 1,35–1,98 mGy, efektivní dávka činí v průměru asi 0,1 mSv. Tato dávka je podobná té, kterou obdržíme z přírodního pozadí za přibližně 10 dní (pro 4 projekce je to asi 40 dní). Dávku v každodenní praxi zásadně ovlivňuje způsob provedení mamografie, závisí tedy na práci radiologické asistentky. Prs musí být před kompresí rozprostřen a tloušťka prsu by měla být co nejmenší. Síla komprese je důležitá, ale pro snižování dávky je až na druhém místě. Častou chybou u méně zkušených asistentek je zvy‑ šování komprese bez správného „napolohování“ prsu – vyšetření pak bolí, snímky nesplňují kritéria správnosti provedení a dávka je vyšší. Každodenní kontrola kvality provádění mamografie je velmi důležitá.
Hodnocení mamografických obrazů Mamografické snímky (mamogramy) hodnotí (čte) radiolog, ve screeningu většinou dva radiologové po sobě. Při tomto nezávislém dvojím čtení se dosahuje vyššího podílu zjištěných karcinomů (vyšší cancer detection rate) a vyšší senzitivity. Přínos je větší u méně zkušených lékařů. Při diskrepanci mezi oběma hodnoceními se výsledný diagnostický závěr řídí konsen‑ zem obou lékařů (nezávislé dvojí čtení s konsenzem). Méně časté v našich podmínkách, kdy máme poměrně zkušené radiology, je finální rozhodnutí na základě třetího hodnocení nejzkušenějším lékařem či skupinou lékařů (nezávislé dvojí čtení s arbitráží). Mamogramy se hodnotí pouze na speciálních diagnostických stanicích k tomu určených. Jsou vybaveny speciální klávesnicí a zejména diagnostickými monitory cer‑ tifikovanými pro mamografii. Ke každé diagnostické stanici musí být připojena dvojice monitorů, případně za určitých podmínek i jeden velký monitor (obr. 11.3). Monitory se zásadně liší od běžných kancelářských monitorů. Mají například vysoký jas a kontrast (přesněji poměr kontrastu), vysoké rozlišení (minimálně 5 MP, u jednoho velkého 8–12 MP) a existují mezi nimi minimální rozdíly v maximálním jasu (pod 5 %). Samozřejmostí je pravidelná kalibrace a zajišťování programu kontroly kvality. Monitory jsou tak testovány v rámci zkoušek provozní stálosti, přejímacích zkoušek i zkoušek dlouhodobé stability. Jsou také definovány zvláštní požadavky na hodnoticí místnosti (popisovny): klid bez rušení a možnost dosažení šera (zatemnění oken) tak, aby okolní osvětlení před displejem při zhasnutých monitorech při pracovních podmínkách bylo ≤ 10 luxů. Při hodnocení mamogramů a dalších zobrazovacích vyšetření (sonografie, MR prsů) se doporučuje standardizovaný popis, určení typu denzity (A–D, viz dále) a závěrečné uvedení výsledku v kategoriích (podle BI‑RADS®).
98
Ukázka elektronické knihy