další, a večer se bude dívat na své detektivní seriály. Má znovu pokoj, protože v domě už nepřebývá žádný vetřelec. Jako za časů, kdy byla mladá a krásná a čekala, až se vrátí z univerzity, oslava… ten její nápad s oslavou. A čas od času na ni bude ve schránce čekat pohled ze země, o které jaktěživa neslyšela, a postaví si ho na komodu, aby na něj večer viděla. Její ložnice byla vždycky zamčená, všimla jsem si toho. Celistvá… tak jako já nikdy nebudu, tady ani v Londýně. Karen na to přišla, měla víc času než já, právě tohle ona věděla a já ne, totiž že v tom domě bude vždycky jako vetřelec a že se jí chystají zbavit, jakmile tam její přítomnost nebude nutná. Když kolem mě procházeli, ve svitu lampy jsem si uvědomila, že on vypadá starší a ona mnohem mladší, oba byli vysocí a hubení a chlad jim nevadil, zatímco já si pažemi objímala tělo, jako kdybych se chtěla chránit. On téměř okamžitě usnul, ale já jsem spát nemohla. Opláchla jsem si zprudka obličej a prsty si prohrábla vlasy, abych je úplně rozčesala. Měla jsem chuť ty rudé šaty zmačkat, ale nakonec jsem je téměř s úctou uložila do krabice. Škvírami ve dveřích sem z přízemí pronikala vůně květin a mně se z ní dělalo mírně nevolno. Konečně jsem usnula. Probudila jsem se pozdě, na snídani mě nikdo nevolal. Dala jsem si sprchu a oblékla si džíny a bílý svetr. Vlasy jsem si nechala rozpuštěné. Vyklonila jsem se na schodišti a uslyšela Emily s Carol v tanečním sále, zřejmě uklízely zbytky po předešlé noci. Sama sebe jsem se
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS505211