Následující příklad tvoří text pracovního listu, který zahrnuje jak motivační cvičení pro vstup do tématu, tak úkoly k expozici učiva a jeho fixaci.
Příklad z praxe
(17) Ukázka textu pracovního listu Téma: Náhradní rodinná péče Přečtěte si následující text, který přibližuje zkušenosti maminky z pěstounské rodiny: „Krátce po příchodu Petříka do naší rodiny jsem mu předložila k snídani vánočku. Zajásal a říkal, že nevěděl, že je neděle. Vysvětlila jsem mu, že je středa. Koukal na mě hodně udiveně a argumentoval, že vánočka se přece jí k snídani jenom v neděli. Trvala jsem si na své středě a snažila se mu vysvětlit, že vánočku můžeme jíst i v jiné dny. Byl z toho hodně smutný, nerozuměl tomu, proč ztrácí další jistotu, která dosud spolehlivě platila. Podobně jsme prožívali mytí hlavy. Hlava se myje v sobotu. Umýt hlavu v jiný den znamenalo riskovat Petrův smutek. Chlapec prožil v ústavu dobu mezi svým druhým a pátým rokem. Je to čas, kdy se dítě mimo jiné učí přiřazovat slovům správné významy. Nyní je mu devět let. Docela nedávno jsme narazili na to, že Petr má stále nejasnosti ve slovech jako vzít, dát, půjčit apod. Běžně se u nás opakovala situace, kdy Petr někomu nějakou věc (bonbon, nálepku, hračku…) dal, ale po nějaké době ji chtěl zpět. Pokud danou věc zpět nedostal, byl z toho konflikt. Vysvětlovali jsme mu, že pokud někomu dá svůj bonbón, už ho zpět nedostane. Nyní jsme řešili situaci, kdy Petr přišel ze školy domů s jistým finančním obnosem a říkal, že mu spolužačka ty peníze dala. Po našem pátrání se však zjistilo, že mu je půjčila. Petrova zkušenost z ústavu byla kolektivní. Pokud si hrál s traktorem, přišlo k němu jiné dítě a poprosilo ho, aby mu dal traktor, tak věděl, že za chvíli, až si druhé dítě s traktorem dohraje, traktor tam stále bude a může si s ním hrát opět on. Stejně tak to bylo s dalšími věcmi – ať je někomu dal nebo půjčil, stejně nebyly jenom jeho a zároveň je měl stále k dispozici. Tahle ,ústavní‘ zkušenost byla pro Petra natolik silná, že s významy těchto slov bojujeme doteď a stojí nás to hodně času při vysvětlování.“ (Zdroj: http://www.pravonadetstvi.cz/) 1. Vypište z textu, jaké problémy řešila Petříkova maminka. 2. Napište možné důvody, které mohly vést k umístění Petříka do ústavní péče. 3. Vyhledejte v učebnici a další literatuře druhy náhradní rodinné péče a vypište je. 4. Spojte čarou pojmy s jejich vysvětlením:
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS505069
Osvojení, přijetí dítěte za vlastního potomka
Biologická rodina
Forma náhradní rodinné péče, při které pěstoun o dítě osobně pečuje a je zodpovědný za jeho výchovu
Adopce Zařízení pro děti s nařízenou ústavní nebo ochrannou výchovou Pěstounství
Vlastní rodina
◾ Práce s prekoncepty Práce s prekoncepty žáků představuje důležitou roli v motivační fázi výuky. Pojmem prekoncept je v literatuře označováno žákovo pojetí učiva (Mareš, Ouhrabka, 1992). V angličtině se nejčastěji využívá termín naive theory – naivní teorie, který označuje, jak dospělí chápou dětské představy, prekoncepty, s nimiž žáci vstupují do výuky.
Příklad z praxe
(18) Učitel vyzve žáky 7. ročníku, aby na připravené papíry napsali vysvětlení pojmů menstruace a poluce. Napsaná vysvětlení žáci odevzdají učiteli. Následuje úvodní hodina k tématu dospívání. Na základě rozboru napsaných žákovských vysvětlení učitel připravuje program další hodiny (zaměřené na problematiku dosažení pohlavní zralosti). Vybírá krátké texty vysvětlující oba jevy (menstruaci dívek a poluci chlapců). Dialogem se žáky se cíleně zaměřuje na korekci nesprávně uvedených vysvětlení (např. všechny ženy menstruují ve stejnou dobu, podle fáze měsíce, menstruace jako období, kdy žena nemůže otěhotnět atd.).
Cesty, stezky, pěšiny aneb Vyučovací metody
Ústavní péče
◾ Metoda vyprávění Metoda vyprávění využívá poutavé líčení příběhu, děje či události. Smyslem práce s vyprávěním, osobní vzpomínkou je zaujmout, motivovat a emotivně naladit. Vyprávění podporuje rozvoj fantazie a umění naslouchat druhému, rozvíjí komunikační dovednosti. Podrobnější vymezení variant monologických metod, do kterých spadá i metoda vyprávění, najdete v části 4.2.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS505069
Příklad z praxe
(19) Učitel vyzve žáky k poslechu či přečtení vzpomínky. Úryvek slouží jako vstupní mate‑ riál k tématu věnovanému hodnotě bezpečí. Lze ho ale použít i k tématu týkajícímu se rodiny – prarodičů, k tématu o vývoji životního stylu, otázce hodnoty potravin atd.: „Když jsem byl malý, byla válka. Do školy jsem chodil pěšky do pražských Nuslí z Pankráce, protože škola, kterou jsem měl za domem, sloužila jako sídlo jednotek wehrmachtu. Když byl nálet, běželi jsme do krytu. V kapse jsem měl vždy napsanou cedulku se jménem a adresou pro případ, že by kryt dostal zásah. V noci jsme se často schovávali ve sklepě našeho pavlačového domu. Spal jsem na složeném uhlí, můj malý bratr vedle mě v proutěném prádelním košíku. Všeho byl nedostatek. Kreslil jsem si na sáčky od mouky, které maminka schovávala. Jídlo bylo na potravinové lístky. Ze začátku se to týkalo jen hlavních potravin jako maso, mléko, tuky, chleba. Později už prakticky čehokoliv včetně oblečení. Lístky nenahrazovaly peníze, jídlo se muselo ještě zaplatit. Často se stávalo, že byly potravinové lístky, ale nebylo co koupit. První banán jsem viděl v den svých 10. narozenin – dva roky po válce. Závěrečné dny války jsem strávil ve sklepě s ostatními nájemníky domu. Táta byl spolu s dalšími muži odvlečen a použit jako živý štít před tanky prchajících nacistů. Sousedé, kteří se schovávali ve vedlejším domě ve sklepě jako my, byli postříleni. Ulice dnes nese jméno Obětí 6. května, na památku těchto hrozných událostí.“ b) Metody v expoziční a fixační fázi V expoziční a fixační fázi vyučovacího procesu lze uplatňovat metody zaměřené na osvojování učiva, jeho procvičování, opakování, prohlubování a upevnění. ◾ Metody vizualizace učiva K netradičnímu zprostředkování učiva (k jeho prezentaci a zejména k jeho upevnění) lze využít metody, které používají vizualizace učiva pomocí grafických technik. Vizualizace transformuje konkrétní nebo abstraktní jevy do podoby, jež je zachytitelná zrakem. Klíčové pojmy učiva lze určitým didakticky vhodným způsobem uspořádat a vepsat do různých tvarů, které mohou, ale nemusejí svým tvarem evokovat význam informací (např. čtyřlístek, dům, pyramida). Žáci zvažují možnosti a schémata doplňují. Vytvořené práce žáků by měly být vystaveny na viditelném místě pro upevnění učiva nebo být zařazeny jako součást žákovského oborového portfolia. K vizualizaci učiva je také možné použít elektronické prezentace. Vždy bychom měli rozlišovat mezi prezentací, která slouží jako zdroj pro žákovo učení, a prezentací, která je obrazovým, popřípadě i zvukovým doprovodem slovního komentáře. Mezi oblíbené techniky vizualizace patří i tvorba myšlenkových map, kreslených zápisků, ale i koláží a komiksů. Myšlenková mapa je schéma, které pomáhá při učení, usnad100 Ukázka elektronické knihy