„Nechápu, že to už někdo neprovalil.“ „Všichni se bojí. Bojí se, co se stane, pokud to těm dvěma vyjde. Bojí se, co se stane, pokud to těm dvěma nevyjde. Bojí se, co se stane, pokud se to ke gestapu dostane dřív, než se k tomu odhodlají.“ Opálka se hořce rozesmál. „Pak v každém případě vypukne peklo.“ „To řekni jim.“ „Kluci nejsou hloupí, moc dobře si to uvědomují. Viděl jsi Kubišovy oči? Je na pokraji zhroucení. Gabčík nevypadá o moc líp.“ „Co budeme dělat my? Co řekneš Bartošovi?“ „Mají rozkaz z nejvyšších míst.“ „Mezi lidmi, kteří je podporují, se objevuje i názor, že by se měli stáhnout, akci neprovádět, případně radikálně změnit cíl.“ „Podporují nás civilisté, Josefe, civilisté, a ti nemají co rozhodovat.“ „Všechno pak dopadne na jejich hlavy.“ „A myslíš si, že pokud Heydrich přežije, pokud ho nechají kluci na pokoji, nic se dít nebude…“ „To si nemyslím, tak naivní nejsem.“ Zkratky německých organizací se vůbec nečetly, jak se měly, ale naši lidé si je pozměňovali po svém. Nejpopulárnější bylo SS – Siberien sicher (Sibiř jistá). A na druhém místě SA – Siberiens Aspirant (čekatel Sibiře). edvard čeněk – vlastimil ziegner, válečné anekdoty 1939–1945 smích v bodláčí, hořovice 1945, s. 56
[ 100 ]
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS505025