KATHERINE GARBERA
dokázala zamilovat znovu. Zamilovala se až do Briana, který pro ni nebyl ten pravý, protože mu nechtěla upírat jeho sny o rodině. „Co se děje?“ Zaskočená, ztěžka polkla. „Ty přece víš, že jsem byla zamilovaná,“ řekla jí. „Promiň, Piper, ale myslela jsem, že se teď bavíme o mně. Můžeme v tom ještě alespoň pár minut pokračovat?“ zeptala se Ava plačtivě. „Copak se někdy bavíme o něčem jiném než o tobě?“ vyhrkla Piper. Jela celou tu cestu sem jen proto, aby Avě dělala společnost, a ona… no řekněme, že jí to příliš neulehčovala. „Promiň, máš pravdu,“ řekla Ava. „Já jen nevím, co dělat. Zdá se mi, že ztrácím všechny, kteří pro mě něco znamenají. Děti se mě straní a nedůvěřují mi kvůli Keithovi. A já se utrhuju na tebe, i když vím, že je to nespravedlivé.“ Piper ji objala kolem pasu a potěšilo ji, když ji Ava objetí opětovala. „Nikdy nepřiznám, že jsem to řekla, ale vůbec nevím, co dál.“ „Já taky,“ přiznala Piper rozechvěle. Ještě chvíli stály a objímaly se a Piper poprvé měla pocit, že své sestře rozumí. Že jsou obě na stejné vlně a propojené tak, jak by to nikdy nečekala. „Vidíš? Dokážu mít porozumění pro druhé.“ „O tom jsem nikdy nepochybovala,“ řekla Piper. „Nechceš, aby to druzí viděli, ale máš velmi dobré srdce. Záleží ti na tvých přátelích i na rodině.“ „Ano. Asi právě proto jsem se dostala do problémů s Keithem. Cítila jsem se tak opuštěná, když Trent zemřel,“ přiznala Ava. „To je pochopitelné. Ale už jsi na správné cestě,“ chlácholila ji Piper. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS504927
LÍC A RUB LÁSKY
Přála si, aby dokázala vyslovit víc. Říct Avě o Brianovi a o všem, co se s ní děje, ale toto pouto mezi nimi bylo tak nové a křehké, že se bála, aby jej nenarušila, kdyby zmínila jméno Cooper. Ta nevraživost mezi jejich rodinami byla skutečná, i když s Brianem na ni ani nepomyslela. Brian byl u soudu a potřeboval být v dobré formě, ale místo toho si stále přehrával ten večer na dobročinné aukci, aby pochopil, co z toho, co řekl nebo udělal, Piper tolik rozrušilo. Věděl, že nebyla ve své kůži z toho, jak ostatní mluvili o ní a aféře Wingateových, a zcela s ní v tom soucítil. Pravděpodobně se měl opít a pohádat se… až na to, že to nebyl jeho styl. Občas si přál, aby to dokázal udělat. Aby to, co cítil, uměl vykřičet, a pak to pustit z hlavy. Věděl, že se řídí rozumem, ne vášní, alespoň většinou. Piper měla pravdu v mnoha věcech, o nichž ten večer mluvila, ale spletla se jen v jediném: v něm. Neznala ho, pokud si myslela, že mu záleží na věku. Že ji nevidí takovou, jaká je. Byla tu jedna věc, kterou nechápal. Něco, co řekl, ji muselo přesvědčit, že o ni nestojí dlouhodobě. „Všichni vstaňte,“ vyzval je soudní vykonavatel. Brian se postavil a ujistil se, že jeho klientka povstala též. Věděl, že musí přestat myslet na Piper, přinejmenším než skončí soudní jednání. Účtoval si dost značnou sumu a jeho klientka si zaslouží jeho plnou pozornost. A tak se věnoval své práci, aby jí zajistil tolik peněz z jejího rozpadlého manželství, kolik jí přináleželo. Také jí pomohl uzavřít dohodu o opatrovnictví tak, jak si to přála, a pokusil se jí vyjednat, aby se mohla odstěhovat do jiné oblasti, ale její manžel v této věci neustoupil. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS504927
KATHERINE GARBERA
Soudce navrhl, že buď oba přijmou podmínky toho druhého, nebo se budou muset podrobit mediaci, tak jako už třikrát předtím. Nakonec, když si znovu vybavil to, jak Piper ukončila jejich vztah, obrátil se ke své klientce a zeptal se jí: „Opravdu se chcete odstěhovat?“ „Ne, moje děti ten dům milují a nechci jim brát jejich domov. Jen mi vadí, že mi to nechce dovolit,“ řekla. „Můžeme se vrátit k mediaci, nebo mu můžeme dopřát pocit, že vyhrál, a požádat jej o víc peněz,“ řekl jí. „Myslím, že bychom mohli získat víc, pokud budete muset zůstat v tom domě. Alespoň poplatky za bydlení.“ „Jistě. Nechci, aby měl pocit, že vyhrál,“ řekla Karen. „Jsem pěkně malicherná, co?“ „Ne, jen čelíte totálnímu rozpadu rodiny. Každý by v podobné situaci ztratil nadhled.“ „Díky,“ řekla tiše. „Ale rozhodně to nebude váš případ.“ „Já v první řadě,“ přiznal. Ale pravdou bylo, že nechtěl Piper ublížit. Chtěl ji zpátky. Ale napřed musel přijít na to, co mu unikalo. „O tom pochybuju, Briane. Jste po celou dobu, co vás znám, spravedlivý a vyrovnaný. Jde o to, že já jsem se nechtěla rozvádět. Líbil se mi náš život. To on mě podvedl a dal mi jasně najevo, že to nebylo poprvé ani naposledy. Asi mu chci ublížit, protože mu náš společný život nebyl dost dobrý.“ „To je v pořádku. Ale nemusím vám snad připomínat, že zákony na tohle ohled neberou,“ řekl jemně. „Já vím, jen bych si přála, aby tomu tak bylo.“ Povzdechla si. „Tak, fajn. Zjistěte, jestli můžeme získat víc peněz, a dejte tam podmínku, že když se odstěhuje ze země, můžu se já přestěhovat, kam budu chtít.“ 100 Ukázka elektronické knihy