c hronické onemocnění je vysoce individuální proces, který se odvíjí od osobnostních charakteristik a sociálního kontextu. Podle druhého předpokladu jedinec neustále hodnotí dopady svého onemocnění (Cohen a Lazarus, 1979). Za třetí, integrovaný model je založen na předpokladu, že jedinci mají za cíl udržet sociální a psychickou homeostázu. Zde integrovaný model vychází z Corrova modelu, kde jsou uvedeny čtyři hlavní oblasti: fyzická, psychická, sociální a spirituální oblast (Corr, 1992). Za čtvrté, adaptivní a copingové dovednosti pro adaptování některých aspektů svého života, které byly ovlivněny nástupem chronického onemocnění (Cohen a Lazarus, 1979). Poslední částí integrovaného modelu jsou předpoklady konečných výsledků – pozitivního nebo negativního. Oproti modelu autorů Livneha a Anto naka (model 4) postrádá integrovaný model komplexní pohled na problematiku a je více teoretickým než praktickým pohledem. Na následujících stránkách uvádíme schémata citovaných modelů.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS504835
Okolnosti a osobnostní charakteristiky
Faktory spojené s nemocí
Fyzické a sociokulturní charakteristiky
Kognitivní vyhodnocení
Adaptivní úkoly Vztahující se k nemoci 1. Vyrovnání se s fyzickou bolestí. 2. Vyrovnání se s prostředím nemocnice a procedurami. 3. Vytvoření adekvátního vztahu k personálu nemocnice. Obecné 4. Zachování emoční vyrovnanosti. 5. Zachování spokojenosti se sebou samým. 6. Zachování vztahu s rodinou a přáteli. 7. Příprava na nejistou budoucnost.
Psychosociální adaptace na stáří a nemoc
Diagnóza
Vyrovnání se se situací (coping) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Odmítání nebo minimalizace vážnosti krize. Vyhledávání relevantních informací. Vyžadování ujištění a emoční podpory. Učení se procedurám souvisejícím s onemocněním. Konkrétní cíle. Příprava alternativních výsledků. Nalezení významu a smyslu události.
Výsledek Adaptivní - vyrovnání se s nemocí
Maladaptivní - psychosociální deteriorace
Obrázek 3 Schéma psychosociální adaptace podle Moose a Tsua (1977)
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS504835
Diagnóza nemoci
Primární kognitivní vyhodnocení Zhodnocení významu události: Zranění/ztráta (související s typem poškození). Ohrožení (vztahující se k očekávanému poškození).
Sekundární kognitivní vyhodnocení Zhodnocení zdrojů a alternativních řešení: Výzva (zaměření pozitivním směrem na zisk, růst, zvládání).
Adaptivní úkoly 1. Redukce škodlivých podmínek prostředí a posilování podmínek pro uzdravení. 2. Tolerance či přizpůsobení se negativním událostem a okolnostem. 3. Zachování pozitivního vnímání sebe sama (upravit sebepojetí na základě nové reality). 4. Zachování emoční rovnováhy. 5. Udržování uspokojivých vztahů s ostatními. Copingové modely Hledání informací Přímá akce Inhibice akce Kognitivní procesy
Obrázek 4 Schéma psychosociální adaptace podle Cohena a Lazaruse (1979) 100 Ukázka elektronické knihy