Byl Štědrý den, a jak se slunce začalo nořit za obzor, ubývalo aut na dálnici. Oheň hořel a podél cestiček svíčky. Hory se halily do stínů a vzduch byl chladný, rty a ruce jsme si zahřívali horkým jablečným moštem. Jakmile jsme rozsvítili červené svíčky na venkovním vánočním stromečku, což bylo zábavné a nebezpečné zároveň, pozvala Silke všechny do kruhu příběhů. Pár obličejů se rozzářilo, někteří pozvaní pokrčili rameny. Většina se maskovala zdvořilými úsměvy, což znamenalo, že jsou nervózní. Jedno dítě se radostně usmívalo, jiné se schovalo za nohu svého rodiče. Je pravda, že většina lidí se navzájem neznala, byli to známí Silke z různého prostředí. Byli tam ti mladší, kteří přicházeli s bubínky, slabě si prozpěvovali a chtěli si užít netradiční, příjemné svátky. Byli tam rodiče, kteří chtěli prožít Štědrý večer bez komerčního balastu. Byli tam starší lidé i jedna rodina žijící mimo město, jejíž syn chodil do školky k Silke zhruba před dvaceti lety. „Takhle to funguje,“ řekla Silke tónem, který používá ve školce, s rošťáckým výrazem v obličeji. „Jeden z nás začne příběh, pak ho předá dalšímu. Řeknete tolik, kolik chcete, a pak ho předáte dál. Půjdeme postupně po kruhu a myslím, že až bude konec, poznáme to.“ „My ale chceme slyšet nějaký příběh od tebe,“ zkusil to jeden z dospělých. Několik lidí se zasmálo. „Já začnu,“ řekla jedna mladá žena zvyklá na podobné situace. Všichni se na ni podívali a ona spustila: „Byla jednou jedna vánoční víla a ta přicházela pomoct doručit dárky všem lidem. Jenže cestou se ztratila.“ Chvilku jsme čekali, ale bylo jasné, že skončila. Mile se podívala na muže vedle sebe, muže středního věku v mokasínech a bundě příliš tenké na takovou venkovní akci. Ruce měl pevně vražené v kapsách, rozhlédl se nalevo a napravo, pak řekl: „Byla tam díra a ona do ní spadla.“ Houfem zašuměl smích. Vedle muže stála jeho manželka a ta se příběhu chopila s čilým výrazem v obličeji. „Dole v díře se rozhlížela po cestě, kudy by se dostala ven. Byla tam velká tma, tak hmatala po stěnách.“ „Neumějí víly létat?“ zeptal se někdo. Pár lidí se zasmálo. Několik lidí se podívalo na tazatele. Jeden muž přejel špičkou boty po zemi. Ale většina kruhu se dál dívala na vypravěčku, aby ji podpořili. Celkem vzato
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS504796