102
OD OKUPACE K PŘÁTELSKÉ POMOCI
bolševiky, kteří „v těžkém revolučním zápase“ dokončili očistu strany a hospodářského aparátu od „balastu“. Tuto inspiraci označil za stále platnou v boji proti „třídním nepřátelům“ roku 1969.171 Tradiční zásluhy Sovětského svazu byly doplněny o „přátelskou pomoc“ z roku 1968. Na shromáždění v Domě důstojníků Sovětské armády v Olomouci se sešli tajemníci Severomoravského krajského výboru KSČ, sovětský konzul z Brna, nově dosazený rektor Univerzity Palackého František Gazárek i zástupkyně Leninského svazu mladých. Ve svém projevu už vedoucí severomoravský krajský tajemník Leopold Kovalčík mohl v souvislosti s rokem 1968 otevřeně hovořit o kontrarevoluci a „smrtelném nebezpečí pro socialismus“ a uzavřít lapidárním hodnocením: „Vstup vojsk na naše území byl aktem bratrské internacionální pomoci v hodině dvanácté. Zabránil rozpoutání bílého teroru.“172 V rámci několikadenních listopadových oslav předal předseda městského národního výboru František Řeháček pamětní medaile města Olomouc několika sovětským důstojníkům a útvarům. A v Trutnově u příležitosti oslav VŘSR kladli věnce a drželi projevy u přemístěného tanku funkcionáři okresu ruku v ruce se zástupci sovětské posádky. Tato ceremonie rovněž opět oživila otázku umístění strženého tanku a otevřela dilema, zda tank na novém místě slavnostně odhalit, jak si někteří přáli, či nikoliv. Ukázalo se, že zástupci sovětské posádky s novým umístěním „nesouhlasí a trvají na vrácení zpět na původní místo“.173 Pro slavnosti roku 1969 se ovšem museli spokojit s tímto provizoriem. Ostře sledované oslavy říjnové revoluce v okrese přesto proběhly pro organizátory vcelku uspokojivě. Přímo v Trutnově se průvodu, kladení věnců a projevů místních funkcionářů i zástupce sovětské posádky účastnilo asi sedm set lidí, což prý bylo nejvíce za posledních pět let. Bylo zřejmé, že tento každoroční rituál je opět na vzestupu. Menší incidenty byly označeny za víceméně ojedinělé provokace – několik stržených sovětských vlajek, při projevech „někteří mladí vzadu rušili“, studenti Lesnické střední školy v Trutnově odmítli hlasovat o odeslání pozdravného dopisu na sovětské velvyslanectví a „tvářili se, jak by to tam nepatřilo“. V Žacléři jistý občan při referátu stranického funkcionáře „vykřikoval na celý sál Fuj“, jiný napadl ve vinárně majora sovětské posádky a v pobočce Federace dětských a mládežnických organizací ČSSR vyhodili pozvánky na představení sovětského souboru do popelnice. Za nevhodný byl označen projev funkcionáře v Úpici, který nepoužil „hodnotný referát“, pro tyto účely speciálně připravený, odchýlil se od žádoucí aktualizace a zaměřil se pouze na „údobí zrodu VŘSR, vůbec se nezmínil o loňském roce, vzdání díků Sovětskému svazu“.174 Do tohoto období spadá i počátek masového rozvoje Svazu československo-sovětského přátelství. Jeho obnova se uskutečňovala prostřednictvím výzev v tisku i individuálních návštěv, a hlavně zakládáním závodních odboček, často za účasti
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS504770