Ztráty (Ukázka, strana 99)

kudy má jít ven to zpívání, to se mi tak stává, když mám trému. Ale když zpíváme se sborem, trému nemám a zní to docela hezky. Na paní učitelce je to vždycky poznat, protože si tak pokyvuje a když se jí to nelíbí, tak různě vzdychá a vrtí hlavou. Minule jsem čekala na zpívání, ale pak jeden kluk řekl, že dneska nebude, paní učitelka prý někam jela, tak jsem se šourala domů, nespěchala jsem, věděla jsem, že brácha je ještě ve škole, naši jsou v práci, ale když jsem přišla domů na věšáku byla tátova taška, a když jsem chtěla jít do obyváku, tak jsem tam jít nemohla, protože tam byl táta, ale zrovna tam seděla i taková paní a divně vzdychala a neměla triko a já jsem strnula, protože mi bylo jasný, že něco je úplně špatně a že táta nebude rád a paní jen kývla na mě hlavou a táta jí podal košili a mně řekl mazej do pokoje a já věděla, že se něco pokazilo, a doufala jsem, že se táta na mě nebude zlobit a taky jsem doufala, že přijde a něco mi k tomu řekne, ale táta vůbec nevešel a práskl dveřma, těma, co se jima chodí ven, a když přišel brácha, se ptal, co je, že seš nějaká divná a já jen zakroutila, že jako nic, i když to nebyla pravda a máma se večer ptala, jestli mi je dobře a já zas jen kývla a že jako jo a do postele jsem si vzala kačenku, co jsem jí říkala Friko a tý jsem všechno řekla. Máme takovou hlavovou cestu, že jako dáte třeba čelo přímo na čelo nebo taky funguje, třeba když pusu dáte na hlavu nahoru nebo Ukázka elektronické knihy, UID: KOS504229

pak zas třeba můžete si dát zobák k uchu a nikdo vás neslyší, a přitom si povídáte a tý jsem to všechno řekla a i jsem takhle brečela, protože mi přišlo, že tohle je ještě horší než být hodná. A nakonec jsem se rozhodla, že se pomodlím, aby Pán Bůh nesháněl toho koně, že budu chtít, že aby u nás nebydlela ta cizí paní a taky aby táta ani máma nebyli smutní a taky aby nebyli rozvedení, protože jedna moje kamarádka má rozvedený rodiče a má sice víc dárků, ale jinak že prý nic moc. Spalo se mi špatně a ve škole jsem se těšila domů na Friko, která byla moje nejbližší kamarádka a věděla o mně všechna moje tajemství, ale když jsem pak šla domů, moc se mi nechtělo a docela mě i bolelo břicho, když jsem měla zase otevřít dveře, hodně se mi ulevilo, když tam nikde nebyla tátova taška.

Jsou věci, se kterýma si nevíte rady, když jste malí třeba, třeba když máma brečí, to je snad ještě horší, než když se hádají s tátou, ale stejně je nějak musíte dělat, a tak já třeba když máma brečí, tak ji hladím nebo ji říkám, ať není smutná, někdy taky brečím a máma se mi pak omlouvá, říká – Promiň, promiň. A já nechápu, proč se mi omlouvá, když nic neprovedla a je mi hrozně smutno. Jednou jsem ji dokonce uvařila čaj, máme plynový sporák a takový žahadlo, který prská a tím ho zapínáme a máma si toho ani nevšimla a vypila ho jen tak. A taky ji nosívám kapesník. Protože když brečíte moc, tak Ukázka elektronické knihy, UID: KOS504229

pak už vám teče i sopel, což je divné a taky to není moc hezké a já si přeju, aby máma byla hezká. Aby zase byla normální a aby byla veselá. Protože vážně bych si hodně přála toho koně s křídlama a jen o malinko víc si přeju, aby doma bylo všechno jako dřív, že by spolu naši mluvili a někdy by byla třeba zase legrace, že by se táta pitvořil a dělal srandičky a my bychom se smáli jako jednou, kdy se z toho brácha málem počůral, ale fakt!

Ukázka elektronické knihy